Vladimir Nabokov

Mášeňka

Ruský spisovatel Vladimir Nabokov se do širšího povědomí veřejnosti dostal především svým slavným, ve své době značně kontroverzním dílem Lolita.

Přestože si řada lidí spojuje jméno Vladimira Nabokova pouze s tímto románem, je tento petrohradský prozaik autorem mnoha dalších knih, novel a povídek. Z těch nejznámějších jmenujme například: Pnin (1957), Dar (1938), Pozvání na popravu (1935), nebo Promluv, paměti (1961).

Na konci uplynulého roku se na pultech českých knihkupectví objevil další Nabokovův román s názvem Mášeňka. Jde o první román, který slavný ruský spisovatel v roce 1926 publikoval. V té době již Nabokov nepobýval v Rusku, ale v zahraniční emigraci. Nejdříve byl nucen odcestovat do Velké Británie, později se přesunul do Berlína. Právě zde vznikají první rusky psané práce, mezi nimi i Mášeňka. V roce 1937 se Nabokov opět stěhuje, tentokráte do Francie, ale druhá světová válka a blížící se německá armáda ho přiměly narychlo odcestovat do Spojených států.

Dvě desetiletí strávená za oceánem měla pro Nabokova zásadní význam. Autor se rozhoduje pro změnu jazyka, svá díla již nepíše rusky jako v berlínském exilu, ale nově anglicky, čímž jen podtrhuje svůj jedinečný jazykový cit. V tomto období navíc vznikají jeho nejznámější díla v čele s Lolitou, která se během následujících let stala bestsellerem. V roce 1960 se světoběžník Nabokov rozhodl naposledy se přestěhovat. Opustil Ameriku, aby se usadil v poklidném dvacetitisícovém švýcarském městečku Montreux. Zde pobýval až do své smrti v roce 1977.

Hlavním protagonistou Nabokovova románu Mášeňka je sebestředný mladík Lev Glebovič Ganin, žijící ve stísněné společnosti ruských emigrantů v malém penzionu v Berlíně. Vladimir Nabokov v díle nezapře inspiraci jinými slavnými ruskými spisovateli, zejména Puškinem, Čechovem, či Gogolem. Pokud bychom z Mášeňky nahodile vytrhly některou krátkou pasáž, jen těžko kdo, by poznal, kterému ruskému spisovateli vlastně patří.

Zápletka knihy se točí okolo možného příjezdu Mášeňky, manželky jednoho z obyvatel penzionu, ve které Ganin rozpoznává svoji dávnou lásku. Autor v románu postupně prostřednictvím Ganinových vzpomínek převypravuje příběh lásky dvou mladých lidí v Rusku na začátku dvacátého století.

Osobu Mášeňky může čtenář chápat zejména jako romantický symbol Ruska, jakýsi mladický ideál, Ganinův sen, který se postupem času rozplývá. Román ukazuje nejen truchlivý život emigrantů v Berlíně, ale především postupnou ztrátu iluzí mladého člověka o světě, o lidech a o vlasti.

Nabokovova prvotina Mášeňka, při jejímž psaní autor čerpal z vlastních zkušeností nabytých v berlínském exilu, je zajímavě pojatým románem o světě na začátku minulého století, o vypořádávání se s životem v emigraci, o lásce dvou lidí…

Vydavatelství:
Paseka

Rok:
2008

Překlad:
Pavel Dominik

75%

Pavel BestA