Předchozí článek
Výročí Malé mořské víly připomněl nahý umělec
Publikováno 28 Dub 2014
Prosadit se ve světě, který má 7 miliard lidí není nijak snadné. Řada umělců proto sahá ke stále bizarnějším způsobům, jak na sebe upozornit. Důkazem budiž i nedávná akce kontroverzního dánského umělce Uwe Max Jensena.
Ten na minulé páteční odpoledne přichystal u bronzové sochy Malé mořské víly v dánském hlavním městě Kodani neotřelou akci, při níž se vysvlékl donaha, nasadil si na hlavu černý kbelík a u skulptury zapózoval. Kdyby při tom začal dělat ještě nějaké obscénnosti, zřejmě by byl považován za prachobyčejného úchyla a skončil by v blázinci, vzhledem k tomu, že se u sochy nechal ale jen vyfotit, šlo o umělecký happening. „Vybaven pilkou na železo a kbelíkem jsem se pokoušel napodobit řezání hlavy Malé mořské víly. Performance končila tím, že jsem si strčil hlavu do kyblíku a připomněl tak osud, který v minulosti sochu potkal,“ nechal se Jensen slyšet pro dánský deník Metroxpress.
25. dubna totiž uplynulo přesně padesát let o chvíle, kdy byla 1,25 metru vysoká a 175 kilogramů vážící víla z dílny sochaře Edvarda Eriksena připravena o hlavu. Tu ji předchozí noci uřízl dánský umělec a člen marxisticky laděné situacionistické internacionály Jørgen Nash. Co s ní přesně udělal, nebylo dlouho zřejmé. Najít se ji totiž nepodařilo a tak jí musela být odlita hlava nová. Teprve v roce 1997 se Nash přiznal, že ji hodil do nedalekých bažin. Nebylo to bohužel naposledy, kdy se socha stala terčem vandalského útoku. V roce 1984 ji dvojice mužů pro změnu amputovala ruku. O šest let později se jí opět kdosi pokusil setnout, tentokrát ale neuspěl. V lednu roku 1998 byl už ale pachatel či pachatelé úspěšnější a Malou mořskou vílu opět o její posmutnělou tvář připravili. Tentokrát však naštěstí nemusela být odlita hlava nová, neboť ta původní byla anonymně doručena do redakce zdejší televize.
Sochaře zřejmě vandaly přitahuje doslova jako magnet. V roce 2003 byla totiž dokonce vyhozena do povětří a následujícího rána nalezena, jak si plave ve vodách zdejšího přístavu. Snad ji chtěl nějaký dobrák vrátit tam, kam mořské víly odjakživa patří. Aby toho nebylo málo v roce 2004 ji zdejší lidé zahalili burkou na protest proti chystaným přístupovým rozhovorům s Tureckem. Nahý Jensen, který v minulosti proslul třeba tím, že celý týden chodil konat svou potřebu výhradně do Aarhuského muzea, nebo zde načůral na sochu s názvem Vodopády, nemohl zřejmě vílu vytvořenou na motivy stejnojmenné pohádky Hanse Christiana Andersena vyvést příliš z míry. V roce 2006 na Mezinárodní den žen jí totiž jakýsi vtipálek umístil do ruky vibrátor. Bylo by jistě zajímavé, co by Malá mořská víla udělala, kdy podobně jako v antickém mýtu o sochaři Pygmalionovi náhle oživla. Asi by z toho celé Dánsko pěkně rozbolela hlavu.
Jan Perniš
Hustý
Pokud by ale před sochou Malé mořské víly uspořádal pan Jensen nějaké intoušské shromáždění, tak by se o tom nikde nepsalo. Takhle se o tom ví i v Čechách, jak o akci samotné, tak o tom, že někdo před padesáti lety uřízl soše hlavu, což je dobře.
Dánové jsou prostě divní. Zajímalo by mě, co je na té soše tak dráždí, že ji musí pořád ničit. Nejde sice o žádné velké umělecké dílo, ale jistou úctu by si zasloužila.