Vyroste v Amsterdamu pomník od Libeskinda?

Ještě před pár týdny se zdálo, že pomníku holocaustu, který má vyrůst v centru nizozemského hlavního města od slavného amerického architekta Daniela Libeskinda nestojí nic v cestě. Na začátku minulého týdne však radní projekt vrátili k dopracování.

Vedly je k tomu stížnosti obyvatel čtvrti, v níž měl pomník vzniknout. Podle nich s nimi město totiž věc předem vůbec neprojednalo a do projektu tak nemohly být zapracovány jejich připomínky. Radní se proto rozhodli vyjít lidem vstříc a stavbu monumentu nazvaného Cesta světla zatím neschválili. Projekt naopak vrátili k rýsovacímu prknu a otevřeli ho k veřejné diskuzi. Teprve až se k němu vyjádří všechny dotčené strany a budou do něho zapracovány všechny připomínky, dostane se opět na pořad jednání. „Nejsme proti samotné myšlence vybudovat tady pomník, to je dobrý nápad, ale návrh nebere ohled na okolní zástavbu. Zdejší park je prostě příliš malý,“ vysvětlila Marja Hamová, co vadí zdejším obyvatelům.

S nápadem na vybudování pomníku holocaustu přišlo město před několika lety. Pro jeho stavbu si nakonec vybralo Wertheimský park v historickém jádru města. Nachází se totiž v bývalé židovské čtvrti nedaleko Portugalské synagogy a Židovského muzea. K slavnostnímu odhalení mělo dojít v roce 2015, kdy si svět připomene sedmdesáté výročí od konce zatím největšího válečného konfliktu v dějinách. Jeho realizaci navrhl Holandský osvětimský výbor, podle jehož zadání by se na památníku připomínající oběti systematického vyvražďování židovského obyvatelstva za 2. světové války měla objevit jména všech zhruba 102 000 lidí násilně deportovaných do nacistických koncentračních táborů.

Provedení monumentu svěřili zástupci výboru do rukou známého amerického architekta židovského původu Daniela Libeskinda, který má s podobnými projekty bohaté zkušenosti. Před lety kupříkladu postavil dechberoucí budovu Židovského muzea v Berlíně s rozedraným pláštěm. V květnu letošního roku navíc jeho tým zvítězil v soutěži na realizaci pomníku holocaustu, který má v následujících letech vyrůst v kanadském hlavním městě. Na stavbu toho amsterodamského dostal rodák z polské Lodže od osvětimského výboru k dispozici 5 milionů eur (tedy cca 125 milionů korun.) Památník pojal Libeskind jako bludiště tvořené různě vysokými a také různě skosenými zdmi. Zabírat měl plochu 1000 metrů čtverečních, což je podle místních obyvatel příliš. Celý park má totiž 7500 metrů čtverečních, navíc se jedná o jedno z mála zelených míst ve městě, které je jinak protkáno sítí vodních kanálů.

Další problém vidí zdejší lidé v předpokládané vytíženosti monumentu. Ten by si totiž mělo každoročně přijít prohlédnout okolo 250 000 návštěvníků. Z klidného parku by se tak v budoucnu zřejmě stala velmi rušná turistická atrakce. „Jsme šťastní, že se radní rozhodli vrátit projekt k dopracování. Je to lepší, než kdyby se ho za každou cenu snažili protlačit. Doufáme, že monument dozná značných změn,“ nechala se slyšet Florine Boucherová bydlící v jednom z nedalekých domů. Kromě kácení velkého množství stromů, k němuž by bylo v případě realizace monumentu třeba přistoupit, lidem ještě vadí, že v parku už jeden pomník věnovaný obětem osvětimského vraždění stojí. V roce 1993 ho zde nainstaloval holandský umělec Jan Wolkers. Sestavený je z rozbitých střepů obřího zrcadla, v nichž se odrážejí koruny okolních stromů. „Je to hloupý nápad, který zcela zničí podstatu díla mého manžela,“ prohlásila Wolkersova manželka Karina. Uvidíme tedy, zda monument nakonec v parku vyroste, či nikoli a jakou bude mít případně podobu. Sympatické je na celé kauze to, že na rozdíl od tuzemských poměrů berou amsterdamští radní v potaz názory veřejnosti. Obě strany se navíc respektují a snaží se najít nějaké kompromisní řešení. Kéž bychom se někdy v budoucnu k něčemu takovému dopracovali.

Pavel BestA