Vznikne u nás unikátní sbírka děl Victora Vasarelyho?

Muzeum umění v Olomouci se od počátku srpna pokouší zrealizovat svůj ambiciózní plán na vytvoření průřezového souboru děl významného maďarsko-francouzského výtvarníka Victora Vasarelyho. Na rozšíření vlastního fondu o další autorovy práce vyhlásila veřejnou sbírku. Podaří se ale muzeu získat na nákup malířových grafik potřebné finance?

Dílu významného průkopníka op-artu Victora Vasarelyho se Muzeum umění v Olomouci věnuje dlouhodobě. Poprvé jeho práce představilo české veřejnosti v rámci výstavy na přelomu let 2007 a 2008, kterou tehdy uspořádalo ze sbírek Janus Pannonius Múzea v Pécsi. Expozice tehdy zaznamenala na české poměry nebývalý úspěch, když ji navštívilo bezmála 20 000 lidí. Ti si mohli prohlédnout přes devět desítek Vasarelyho obrazů, grafik, soch, ale i velkoplošných tapisérií. „Vasarelyho výstava je významným projektem nejen v českém měřítku, nýbrž poukazuje na aktivní spolupráci partnerských krajských měst – Olomouce a Pésce a tím i spolupráci ve visegrádském prostoru,“ bylo se možné dočíst v tiskové zprávě k expozici. Olomoucká přehlídka byla pohříchu první a dodejme, že i v podstatě poslední velkou průřezovou prezentací tvorby maďarského rodáka v českých zemích po roce 1989.

V podstatě od oné výstavy Muzeum umění v Olomouci usilovalo o získání několika Vasarelyho děl do své sbírky. Úspěch slavilo ale až na sklonku minulého roku, kdy obohatilo svou kolekci o rozměrnou tapiserii Harmas, kterou utkala manufaktura ve francouzském Aubussonu a menší obraz Terek. Práce putovaly do muzea díky umělcovu vnukovi Pierrovi. „Obě díla jsou v dědečkově tvorbě klíčová. Obraz Terek je z roku 1951, kdy se začal formovat jeho geometrický jazyk. Přímo předcházel jeho černobílému období, které je charakteristické pro op-art. Tapiserie Harmas z roku 1966 je z vrcholného období,“ vysvětlil Vasarelyho potomek a dědic. Nové přírůstky do sbírky prezentovala prestižní hanácká galerie na začátku letošního roku společně s patnácti zapůjčenými autorovými serigrafiemi z pozdního malířova období. Ty na výstavu zapůjčila Fondation Vasarely v Aix-en-Provence, jíž řediteluje Pierre Vasarely.

Nyní má muzeum možnost získat 33 autorových grafických listů, které jí nabídl malířův vnuk. Ministerstvo kultury již nákup schválilo, zbývající část prostředků ale nemá muzeum dosud zajištěnou. V polovině června se proto rozhodlo vyhlásit veřejnou sbírku na nákup děl. Kolik peněz ale potřebuje nashromáždit, muzeum tají. Historička umění a kurátorka olomoucké galerie Gina Renotiéreová však ČTK prozradila, že instituci bude zřejmě stačit nasbírat 700 000 korun a zbylou částku případně doplatí sama. „V první řadě jsme se obrátili na Spolek přátel našeho muzea, u jehož členů jsme předpokládali zájem o naše aktivity. A Spolek nejen že přispěl částkou deset tisíc korun, ale jeho vedení náš záměr podpořilo také vyhlášením veřejné sbírky,“ nechal se slyšet ředitel muzea Michal Soukup. Ve veřejné sbírce se bohužel zatím podařilo nasbírat jen 35 000 korun. Přispět nicméně lidé mohou ještě zhruba měsíc, konkrétně do 20. září, kdy v Muzeu umění probíhá přehlídka oněch 33 grafických listů. „Věřím, že se mezi návštěvníky najdou tací, kteří zdravý patriotismus a sounáležitost vyjádří alespoň drobným příspěvkem,“ dodal předseda Spolku přátel muzea Roman Gronský. Nezbývá doufat, než že se to povede…

Jan Perniš