Woodkid

Iron

O jedno z nejpříjemnějších hudebních překvapení tohoto roku se s největší pravděpodobností postaral Yoann Lemoine vystupující pod pseudonymem Woodkid se svým épéčkem Iron.

I přes fakt, že jde jen o ochutnávku z budoucího alba, byla by velká škoda toto mini album nezmínit. Donedávna se tento francouzský umělec zabýval hlavně režií videoklipů, mimo jiné pro takové velikány jako je Moby nebo Katy Perry. Pro posluchače je velké štěstí, že se nakonec odhodlal vyprodukovat i něco svého. Čtyři písně, kterými nám dal možnost nahlédnout pod pokličku připravovaného plnohodnotného cd, slibují výjimečný zážitek.

Cesta, kterou si Yoann Lemoine zvolil, jde proti proudu zaběhlé hudební produkce dneška. Volí klasické, ale neoposlouchané perkuse, dechy i strunné nástroje, které využívá v moderních aranžích. Poslech je tak silnou protiváhou pro monotematický zvuk samplů knihoven předních programů pro hudebníky a pseudohudebníky. O žánrové zařazení se snad ani nemá cenu pokoušet. Jde o písničkářskou alternativu s popovou stravitelností, chrámovou razancí v akustickém hávu.

Už první song vyrazí posluchači doslova dech. Píseň Iron je epická, vypráví příběh tragického hrdinství, tajemné síly budící posvátný respekt. Boj v hlavě. Alegorie s těžko pochopitelnou vnitřní válkou. Ojedinělý zážitek u této písně dotváří i Lemoineův videoklip. Woodkid je prostě trochu jiný písničkář. Vypráví příběhy, je naléhavý a snově sugestivní. Fascinuje na úrovni, se kterou pracuje ve svých příbězích religionistika nebo fantasy žánr. Pár tóny dokáže vytvořit silný a tíživý okamžik. Nemluvě o jeho nenuceném vokálním projevu a hypnoticky zastřeném hlasu. V komornější rovině, reprezentované například písní Brooklyn, má velmi blízko k irskému folkovému zpěvákovi Damienu Riceovi. Odlišuje se ale od něj tesknou epičností. Závěrečné dva remixy, které se na novém épéčku nacházejí, jsou bohužel zbytečné. Dokazují totiž jen jediné – elektrosložka by jeho písně naprosto degradovala.

Yoann Lemoine vzbudil očekávání, které nebude jednoduché naplnit. Velkým nepřítelem se mu může stát stereotyp, jako hrozba, která s větším počtem písní přichází. Nezbývá než doufat, že má co říct, že bude nadále překvapovat svěžestí kompozic a vyprávět hádankou zastřené příběhy.

Woodkid s úšklebkem pokynul přesamplovanému světu dneška a šel si svou cestou, která je moderní, ale neštítí se tradic. Písničkář, s podpisem milovníka tajemné velkoleposti, svou prvotinou ohromil. S plnohodnotným albem to ale bude mít mnohem těžší.

Rok vydání:
2011

Vydavatelství:
Green United Music

Seznam písní:
Iron
Brooklyn
Baltimore’s Fireflies
Wasteland
Iron (Remix by Mystery Jets)
Iron (Remix by Gucci Vump)

80%

Jaromír Mára