World Press Photo opanovaly katastrofy a konflikty

Zatímco školáci mají u nás se začátkem září spojený konec prázdnin, fotografové zase nedočkavě vyhlížejí přehlídku World Press Photo, která se již od roku 1990 vždy v tento čas koná v pražském Karolinu. Ani letos tomu není jinak. Výstava zde zakotvila minulý týden a lidé si v rámci ní opět mohou prohlédnout ty nejlepší fotografie uplynulého roku.

Do letošního ročníku s pořadovým číslem 57 se přihlásilo 5 754 fotožurnalistů z celého světa a společně předložili porotě 98 671 snímků. V devíti kategoriích ocenění získalo 53 autorů z 25 zemí světa. Výstava v pražském Karolinu je tak přehlídkou toho nejlepšího, co zachytily objektivy špičkových fotografů-žurnalistů. Ať už se jedná o přírodní katastrofu na Filipínách, občanskou válku v Sýrii, konflikty na africkém kontinentě, atentát při Bostonském maratonu, výbuch bomby v obchodním centru v Nairobi, či zřícení tovární haly v Bangladéši.

Absolutním vítězem letošního ročníku se stal John Stanmeyer ze Spojených států, který pro National Geographic vyfotografoval noční pobřeží Džibuti City. Dojemným snímkem afrických migrantů stojících na pobřeží s mobilním telefonem nad hlavou chytajících levnější signál ze sousedního Somálska, aby mohli zatelefonovat svým rodinám a známým, porotu uchvátil. Vítězná fotka zachycuje obyčejné, prosté lidi chystající se k odchodu za lepším životem do zahraničí. „Jedná se o osoby, které se snaží zavolat těm, které mají rádi. Mohli byste to být vy, mohl bych to být já, mohl by to být kdokoli,“ řekl podle agentury AFP při poděkování za udělení prestižní ceny autor fotografie Stanmeyer.

„Ve vítězných fotografiích hledáme stejné kvality jako ve skvělých filmech nebo literatuře: dojem, že fungují na více než jedné úrovni a nutí vás přemýšlet o věcech, co by vás jinak nenapadly. Divák tak objevuje vrstvy, které v záběru jsou, ale také ty chybějící. Mnoho snímků ukazuje imigranty pateticky ušmudlaně, ale tato fotografie je spíš důstojná než romantická,“ vysvětluje výběr vítězné fotografie americká členka poroty Susan Linfieldová. Také v letošním ročníku uspěl jeden český zástupce, respektive zástupkyně. Fotoreportérka Jana Ašenbrennerová totiž získala zvláštní uznání poroty za snímky z Demokratické republiky Kongo, na kterých zachytila život homosexuální komunity, jež je v tamější společnosti de facto tabuizována. Ašenbrennerová, žijící v San Franciscu se ve svých reportážích věnuje především menšinám a náboženským tématům. V posledních letech fotografuje převážně v Africe.

Jak již bylo v úvodu zmíněno, v Praze se výstava WPP poprvé uskutečnila v roce 1990 a to především díky velkému přispění tehdejšího primátora a fotografa v jedné osobě, pana Jaroslava Kořána. Letos organizátoři od tradice udělování Ceny Prahy jejím primátorem ustoupili a vítěznou fotografii namísto něho vybral místopředseda Senátu Přemysl Sobotka, který pražskou výstavu podporuje již čtrnáctým rokem. Vítězným snímkem se stala dokumentární fotografie z Transylvánských Alp autorky Reny Effendi. Sobotka k danému snímky dodává: „World Press Photo se pro mě za ty roky, co nad pražskou výstavou přebírám záštitu, stalo srdeční záležitostí. Fotografie řekne mnohem víc než obsáhlé články, analýzy a reportáže v novinách. Letošní vítěznou sérii fotografií Reny Effendi jsem vybral hlavně pro její citlivost a ženskost, s jakou tvrdý život v Transylvánských Alpách ztvárnila.“

Předsedou letošní poroty byl reportér a spoluzakladatel fotografické agentury VII Gary Knight, který několik desítek let působil jako fotograf v časopise Newsweek, přednášel na univerzitách ve Velké Británii a Spojených státech a je zakladatelem programu pro dokumentární praxi na Tufts University Institute for Global Leadership. S bezpochyby náročnou „prací“ v porotě WPP má také bohaté zkušenosti – jako člen poroty působil v letech 2004 a 2006. Vůbec poprvé jí předsedal v roce 2008. Jak již bylo zmíněno, devatenáctičlenná porota vybrala 53 oceněných fotografií v desítce kategorií z více než 100 000 přihlášených fotografií z celého světa. Ovšem při finálním výběru bylo nakonec ze soutěže diskvalifikováno celkem osm procent snímků. Ukázalo se, že jde o práce s nedovolenými grafickými zásahy. Podle porotců byly úpravy fotek často naprosto bezpředmětné, ale ze soutěže musely být vyřazeny, protože se neslučovaly s pravidly. „Dali jsme všem jasně najevo, že pokud si snímky uměle vylepšujete, pravděpodobně vás chytíme, a budete se stydět,“ pochvaloval si Knight v rozhovoru pro British Journal of Photography.

Markéta Texlerová