Co zůstalo v šuplíku Zahy Hadid a jejího studia?

Světoznámá umělkyně a jedna z nejvýraznějších postav novodobé architektury Zaha Hadid loni nečekaně zemřela. Stalo se tak ve chvíli, kdy byla v plném tvůrčím nasazení. Není proto divu, že po sobě zanechala velké množství rozdělaných projektů a těch, které zřejmě už zůstanou jen na papíře. Právě ty druhé mohou nyní zájemci obdivovat v Galerii Jaroslava Fragnera v centru Prahy.

Na „kdyby se“ sice v reálném světě nehraje. Důležité je, co skutečně vzniklo a ne, co mohlo vzniknout. Někdy ale taková spekulace nezaškodí. To je i případ právě zahájené výstavy Bienále experimentální architektury. Ta totiž takový malý exkurz do alternativní budoucnosti nabízí. Ukazuje totiž, jaké stavby mohly vzniknout, kdyby slavná irácká rodačka 31. května loňského roku nepodlehla v nemocnici v Miami bronchitidě, respektive infarktu. Pohled je to víc než působivý. Spektrum budov, jež se v hlavě Zahy Hadid zrodily, je nesmírně pestré. Zahrnuje výškové stavby, muzea, atria, bytové domy i nádražní haly. Také tvarově jsou návrhy nesmírně odvážné. Nejde přitom jen o práce, které ještě za života vyprojektovala sama architektka, ale z nemalé části o návrhy, které připravilo její dodnes fungující studio. Kromě vizualizací se návštěvníci Galerie Jaroslava Fragnera mohou seznámit s tvorbou bagdádské rodačky a Zaha Hadid Architects také v prostřednictvím 3D tištěných modelů, virtuální reality a filmových dokumentů. Součástí Bienále experimentální architektury bude mezinárodní sympozium, na němž 26. října v kině Světozor vystoupí evropští, američtí architekti i několik členů studia Zahy Hadid včetně českého architekta Jakuba Klašky.

„Chceme návštěvníkům ukázat, jak se tvorba prolíná, jak moc ateliér pracuje s myšlenkami a jak dokážeme něco z mrakodrapu přenést na stadion, i opačným směrem,“ sdělil v nedávném rozhovoru pro Českou televizi architekt, kurátor výstavy a bývalý student Zahy Hadid ve Vídni Jakub Klaška. „Mně vždycky intuitivně imponovala ve smyslu bohatosti těch kompozic a prostoru, toho zážitku, který člověk má, když vstoupí do některých budov, které navrhovala,“ vzpomínal Klaška na svoji slavnou učitelku. První projekty Zahy Hadid jsou dnes řazené do dekonstruktivismu. Realizace se až v roce 1993 dočkal návrh hasičské stanice firmy Vitra ve Weilu nad Rýnem. Postupem času začala britská architektka iráckého původu od ostrých hran přecházet k plynulým liniím a vznikl tak kupříkladu skokanský můstek v Bergiselu u Innsbrucku a terminál  příměstské dopravy v Štrasbursku. Průlomovou stavbou se v jejím profesním životě stalo Resenthalovo středisko pro současné umění v Ohiu.

Tuzemské návštěvníky zřejmě na výstavě nejvíce zaujme model Central Business District, který Zaha Hadid navrhla pro naše hlavní město. Megalomanský projekt o celkové užitné ploše 90 tisíc metrů čtverečních, plný kaváren, obchodů, komerčních zón a kancelářských budov by měl propojit území Prahy 1, 3 a 8 a také budovu Masarykova nádraží a autobusového nádraží Florenc. Zaha Hadid ho dokončila nedlouho pro investiční skupinu Penta. „Vypsali jsme soutěž, kam se přihlásila skutečná esa. Projekt Zahy byl jasně nejlepší, přesto jsme na něm skoro další tři roky společně pracovali. Přistupovali jsme k němu s velkou pokorou, šance změnit velkou část centra Prahy bývá naprosto výjimečná i po dlouhých desetiletích. Dneska věřím, že odborná i laická veřejnost se shodnou na tom, že Zaha Hadid přinesla do Prahy světovou architekturu,“ řekl spolumajitel firmy Marek Dospiva. Projekt je aktuálně v přípravné fázi, dokončen by podle odhadů mohl být v roce 2023 a celkové náklady jsou zatím odhadovány na přibližně 6,5 miliardy korun.

Výstava potrvá od 7. 9. 2017 do 27. 10. 2017

Kde:
Galerie Jaroslava Fragnera
Betlémské náměstí 5
110 00 Praha 1

Otevřeno:
úterý – neděle 11:00 – 19:00

Vstupné:
Plné: 40,-Kč
Snížené: 20,-Kč

Markéta Bestová