Zámek Litomyšl sází na konci léta na Čapka a Zrzavého

Nevelká západočeská Litomyšl patří mezi nejmalebnější a historickými památkami nejnabitější městečka u nás. Najdeme zde unikátní piaristický kostel Nalezení sv. Kříže, překrásně zdobený dům U Rytířů, či Portmoneum Josefa Váchala. Většina návštěvníků sem však míří hlavně kvůli renesančnímu zámku. Ten nyní hostí výstavu, jejíž součástí jsou díla Jana Zrzavého, Emila Filly a Josefa Čapka.

Přestože litomyšlský zámecký areál vznikl už ve středověku, svou nynější podobu dostal v druhé polovině 16. století, kdy ho nechal majitel zdejšího panství Vratislav II. z Pernštejna přestavět v renesančním duchu. Od té doby krášlí fasádu neobvyklé čtvercové stavby bohatá sgrafitová výzdoba. Tu tvoří zhruba 8000 do omítky vyškrábaných psaníček. Ačkoli je jich tolik, nenašli byste mezi nimi dvě stejná. Takové totiž bylo zadání tehdejšího majitele. Pozornost si bezesporu zaslouží také figurální sgrafita, zejména pak to, které patří pánovi s pěti G. „Váže se k tomu pověst, že ten, kdo rozluští záhadu pěti G, najde cestu k tak obrovskému pokladu, že si bude moci celé zámecké návrší koupit,“ nechala se slyšet zdejší kastelánka Jana Sehnalová.

Zámek sice v nadcházejících staletích několikrát vyhořel a změnil majitele, na jeho celkovém vzezření se toho však už moc nezměnilo. Sídlo tak patří mezi největší a nejkrásnější renesanční stavby u nás. Z historie zámku je pak zajímavá až ta relativně nedávná. V letech 1974 až 1987 se zde totiž sešla plejáda významných, avšak komunistickým režimem nepříliš chtěných, umělců, kteří postupně provedli opravu jeho pláště. Jmenovitě šlo o Václava Boštíka, Zdeňka Palcra, Stanislav Podhrázského a Olbram Zoubka. Právě s pracemi posledního zmíněného se tu také nejčastěji setkáte, jeho sochy jsou k vidění v klášterní zahradě u piaristického kostela Nalezení sv. Kříže, tak ve sklepní galerii. V podzemních prostorách litomyšlského zámku upravených jedním z nejvěhlasnějších tuzemských architektů Josefem Pleskotem najdete vedle nich také voskové Srdce pro Václava Havla, které sem bylo přivezeno na jaře letošního roku, a které by zde mělo zakotvit natrvalo.

Když se roku 1824 litomyšlským zámeckým pivovarem začal rozléhat křik právě narozeného chlapečka, nemohl asi tehdy nikdo tušit, že právě s ním bude město jednoho dne nejvíce spojované. Oním novorozencem byl totiž budoucí hudební skladatel Bedřich Smetana, jenž zde strávil prvních sedm let svého života. V roce 1830 zde dokonce poprvé veřejně vystoupil v rámci hudebního večera. „Ještě v Litomyšli začal Bedřich Smetana komponovat i jednoduché kousky, první dochovaná skladba – nedokončený kvapík D dur – však vznikla až v Jindřichově Hradci,“ napsal svého času hudební publicista Václav Holzknecht. Od roku 1949 se tu proto každé léto koná mezinárodní operní festival nesoucí jeho jméno. Letos se tu v rámci 56. ročníku mimo jiné představili sopranistka Eva Urbanová, sólista Miloslav Podskalský, hornista a dirigent Radek Baborák, či varhaník Aleš Bárta.

I po skončení prázdnin však město nabízí bohatý kulturní program. Již zítra, 21. září proběhne v místní Galerii Zdeněk Sklenář vernisáž výstavy 51 prací Josefa Váchala. V domě U Rytířů probíhá až do konce měsíce tradiční výtvarný Salon nabízející díla renomovaných i amatérských autorů. Na říjen pak plánuje Městská galerie Litomyšl uspořádat expozici architektonického studia Josefa Pleskota. Ani zdejší zámek zapsaný na seznam světového kulturního dědictví UNESCO nezůstává, pokud jde o pořádání kulturních akcí, nijak pozadu. Nyní je v něm k vidění sbírka obrazů výtvarníka a mecenáše Josefa Matičky. Spíše než jeho vlastní plátna láká na díla českých modernistů. „Vedle více než stovky jeho prací jsou na ní představena i špičková vrcholná díla Emila Filly, Jana Zrzavého či Josefa Čapka, která Matička odkázal své milované Litomyšli,“ dozvídáme se. Expozice je k nalezení v 2. patře zámku, kde se nachází zdejší obrazárna.

Před pár dny navíc město Litomyšl slavnostně otevřelo 11 zrekonstruovaných objektů na zámeckém návrší. Revitalizace trvala tři roky a její náklady se vyšplhaly až na neslýchaných 412 milionů korun. Šlo tak nejen o největší litomyšlský investiční projekt, ale zároveň o jednu z největších revitalizací kulturních objektů, která byla na území České republiky, kdy uskutečněna. Peníze na opravu poskytl evropský Integrovaný operační program. Během rekonstrukce proběhla renovace zámeckého pivovaru, jízdárny, stájí, konírny, kočárovny, piaristické koleje, piaristického kostela, parku, nádvoří i předzámčí. Z komplexu budov plánují zastupitelé vybudovat nadregionální centrum kultury, kde budou mít své sídlo školy, univerzity, památkový ústav a jiné kulturní organizace. Do Litomyšle se tak tento měsíc, dokud je ještě relativně hezké počasí, určitě vyplatí zajet, projít si centrum města i návrší se zámkem…

Co určitě navštívit: Zámek, Váchalovo Portmoneum, dům U Rytířů, kostel Nalezení sv. Kříže
Kde se najíst: Restaurat Bohém, nebo U Kolji, kde vaří ukrajinské speciality
Kde zaparkovat: Bezplatně na Jiráskově náměstí, za peníze na Smetanově náměstí
Na co si dát pozor: V ulici Kapitána Jaroše je dobré dávat pozor při přecházení; jezdí zde dost aut

Jan Perniš