Zámek Nelahozeves nabízí Rubense i adventní slavnosti

Návštěvní sezóna ani přes pokročilý podzimní čas na některých českých hradech a zámcích ještě zdaleka neskončila. Tak je tomu kupříkladu na známém a oblíbeném středočeském zámku Nelahozeves, kde se tento týden konají adventní slavnosti. Nakouknout je při té příležitosti možné i do zámecké galerie, v níž jsou zastoupena díla takových velikánů, jakými byli Rubens, Brueghel, nebo Veronese.

Už zdálky, když se k zámku blížíte, vám musí být jasné, čím že je Lobkowické sídlo tak výjimečné. Celou jeho severní fasádu pokrývají působivá sgrafita. Zámek byl totiž postaven v pozdně renesančním slohu, který je u nás velmi řídce zastoupen. Na vyvýšené skále nad Vltavou jen asi 35 kilometrů od Prahy vyrostl na přelomu 16. a 17. století. Do rukou Lobkoviců se dostal díky úsilí nejvlivnější ženské představitelky rodu, rázné kněžně Polyxeně, která se postupně stala manželkou dvou nejmocnějších českých šlechticů. Jako jedenadvacetiletá dívenka si nejprve vzala stárnoucího Viléma z Rožmberka usilujícího o získání polské koruny a po jeho smrti padla do náruče nejvyššího kancléře českého království Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkovic. Vzhledem k tomu, že kněžna po druhé pražské defenestraci poskytla azyl Slavatovi a Martincovi, byl její zámek Nelahozeves během následné třicetileté války několikrát poničen vojáky.

Do Nelahozevse se však nejezdí jen kvůli zámku, ale také kvůli rodnému domu jednoho z našich největších, možná vůbec největšího, hudebního skladatele Antonína Dvořáka. Ten zde přišel na svět roku 1841 v domě číslo 24. Stalo se tak do rodiny místního řezníka Františka Dvořáka. Dnes je v budově umístěna expozice zaměřená především na skladatelovo dětství a mládí. Památník byl zpřístupněn veřejnosti roku 1951. Současná stálá expozice podle původního scénáře Karla Mikysy z roku 1971 byla aktualizována u příležitosti výročí Dvořákova narození roku 1991. Roku 1997 proběhla rekonstrukce druhé budovy Památníku (bývalého krámu) do podoby z času skladatelova života. Na počest slavného hudebníka, jehož sklady tak úžasně před pár týdny zahrála Česká filharmonie pod vedením Jiřího Bělohlávka v Carnegie Hall, se v městě každoročně koná hudební slavnost nesoucí jeho jméno.

Pokud něco rod Lobkoviců skutečně proslavilo, pak štědrá podpora umění. Ze své kasy totiž v minulosti neváhali jeho členové vytáhnout nemalý peníz, aby pomohli Beethovenovi, Mozartovi, či Haydnovi. Nezůstalo naštěstí jen u podpory hudebních skladatelů, vládcové rodu se hojně zajímali také o výtvarné umění a v průběhu staletí nakoupil bezpočet skvělých pláten. Jejich sbírka španělského portrétu je dokonce po Madridu a Vídni třetí největší. Řadu z nich je přitom možné si prohlédnout právě na zámku Nelahozeves. Pokud proto na Lobkovické sídlo někdy zavítáte, určitě si nezapomeňte projít zdejší expozici. Její vrcholy představují plátna jako Hygieia krmící posvátného hada od Petera Paula Rubense, Kristus a cizoložnice od Lucase Cranacha mladšího, nebo Martin dělící se se žebrákem o plášť od Jana Brueghela staršího. „Benátskou malbu 16. století zde reprezentuje Paolo Veronese a jeho David s hlavou Goliášovou,“ dozvídáme se z oficiálních materiálů. Na konci expozice je pak k vidění také jeden snímek od klasika české fotografie Františka Drtikola.

O tomto víkendu se na zámku konají Adventní slavnosti. V pořadí jde už o 9. ročník této tradiční předvánoční přehlídky, v rámci níž je možné zastavit se u více než stovky stánků a prohlédnout si keramické a skleněné výrobky a dekorace zdejších řemeslníků. Na nádvoří a ve sklepeních zámku je pak možné zahřát se horkým čajem, svařeným vínem i medovinou. Za vidění určitě stojí také jesličky se zvířátky a se schránkou na vánoční přání. „Tato dvoudenní akce, která je pravidelně zařazována na čestné místo v Lobkowiczkém kalendáři, je určena návštěvníkům všech věkových kategorií,“ dodává manažerka akce Zdeňka Niklová. Pro nejmladší návštěvníky zámku je připravené vystoupení kejklíře Pupu, Sváťovo a Štěpánčino divadélko. Pro ně i dospělé jsou pak v Rytířském sále nachystané koncerty souboru Špalíček, Klenota a Slavíček.

Pavel BestA