Zemřel Josef Škvorecký

Smutnou zprávu o úmrtí jednoho z nejznámějších českých spisovatelů a nakladatelů Josefa Škvoreckého přinesl včera 3. 1. v odpoledních hodinách kanadský server The Globe and Mail. Za příčinu smrti oblíbeného literáta byla označena rakovina.

Poslední dny svého života, stejně jako více jak čtyřicet předešlých let, strávil Josef Škvorecký se svojí manželkou Zdenou ve svém domě v Torontu, kam se odstěhoval v roce 1969 po potlačení Pražského jara sovětskými tanky. Přestože šlo bezesporu o velkého vlastence, do své domoviny se Škvorecký po roce 1989 již nikdy natrvalo nevrátil. Ve věku 87 let tak zemřel v kanadském exilu. „Vím, že mi to někteří lidé vyčítají, ale to víte. My jsme v Kanadě strávili spoustu let. Když v Čechách padl komunismus, byli jsme v Kanadě už jedenadvacet let. Když jste někde takhle dlouho, daří se vám dobře, lidi jsou tam na vás hodní, tak se tam začnete cítit jako doma,“ snažil se Škvorecký ještě za života vysvětlit důvody, proč nakonec s manželkou zůstali v Torontu.

Na českou literární scénu vrhnul Josef Škvorecký s nebývalou silou. Jeho román Zbabělci, který vyšel v roce 1958, přibližující konec druhé světové války očima dvacetiletého muzikanta a milovníka jazzu Dannyho Smiřického, jenž se rozhodne dezertovat z armády, si okamžitě po svém vydání našel řadu čtenářů. Na pultech československých knihkupectví se však příliš dlouho neohřál. Po několika málo týdnech byl totiž z rozhodnutí strany stažen z prodeje. Hlavní postava románu Danny Smiřický se pak ve Škoreckého dílech objevil ještě mnohokrát, zejména pak v Tankovém praporu a Prima sezóně. Později se pak stále oblíbenější spisovatel vrhnul i na detektivní žánr. Knížky jako Nápady čtenáře detektivek, nebo Smutek poručíka Borůvky však literárních kvalit svých předchůdců již zdaleka nedosahují.

Po krátkém působení ve Spojených státech, odchází Škvorecký v roce 1969 se svojí manželkou do Toronta, kde zakládá nakladatelství Sixty-Eight Publishers, které v následujících letech vydá přes dvě stovky knih. Velká část z nich by zřejmě nikdy z politických důvodů v tehdejším Československu nespatřila světlo světa. Vedle vlastních děl vydávají manželé díla klíčových českých autorů té doby, zejména Karla Pecky, Václava Černého a nedávno zesnulého Václava Havla. V roce 1985 pak publikují zřejmě nejslavnější českou knihu všech dob – Kunderovu Nesnesitelnou lehkost bytí. O dva roky později k ní přibude i Kniha smíchu a zapomnění.

Po pádu železné opony byl Škvorecký za svoji literární i nakladatelskou činnost několikrát oceněn. V roce 1990 mu byl udělen Řád Bílého lva, o devět let později pak obdržel Státní cenu za literaturu a v roce 2004 konečně i prestižní Cenu Jaroslava Seiferta. „Josef Škvorecký byl a navždy zůstane zcela výjimečným fenoménem českého kulturního a společenského života druhé poloviny dvacátého století. Byl to „svobodný muž v nesvobodném světě“, nejen svým bohatým, žánrově i tematicky pestrým dílem, ale – či snad především – svými životními postoji,“ řekl na jeho adresu současný prezident Václav Klaus.

Jan Perniš