Nejzásadnější snímky zesnulého Miloše Formana

V pátek 13. dubna po krátké nemoci zemřel český režisér Miloš Forman. Legendě stříbrného plátna bylo 86 let. Málokterá česká osobnost se zapsala do světové kinematografie tak výrazně, jako tento čáslavský rodák. Na režisérskou stoličku přitom Formana přivedla náhoda.

I přes to, že v dětství přišel o oba rodiče v koncentračním táboře Osvětim, nikdy neztratil životní optimismus. Po skončení druhé světové války pobýval společně se starším bratrem u příbuzných a následně na internátní škole v Poděbradech, kde se setkal s filmařem Ivanem Passerem a dramatikem a pozdějším prvním českým prezidentem Václavem Havlem. S ním jej pak pojilo celoživotní přátelství a v roce 1995 přijal z jeho rukou státní vyznamenání. Souhrou osudu byl pro pozdější obohacení stříbrného plátna naštěstí přijat na FAMU. Jak prohlásil v roce 2009 – nestály za tímto rozhodnutím filmové ambice, ale spíše praktické důvody. „Kdybych nešel na vysokou, musel bych jít na vojnu. Tak jsem rychle hledal, kde se ještě dělají dodatečné zkoušky na vysokou. Byly tři – báňská a hutní, právnická a scenáristika na FAMU. Tak jsem se přihlásil na všechny tři. Na scenáristiku mě naštěstí vzali.“

A jakými snímky nejvýrazněji ovlivnil tuzemskou i světovou kinematografii?

1) Černý Petr

„Ahooooj, slyšíš ten rozdíl jo?“ Kdo by tuhle hlášku neznal. Vladimír Pucholt, který dokonale ztvárnil zednického učně a Ladislav Jakim, coby mladík pracující v samoobsluze. Hořká komedie podle námětu a scénáře Jaroslava Papouška a Ivana Passera byla natočena v roce 1963. Jednalo se o Formanův režijní debut, který mu vynesl nejen hlavní cenu v Locarnu ale také jeho první letenku do New Yorku. Již svou prvotinou Forman dokázal, že kvalitní snímek nemusí popisovat příběh několika dekád, nebo být na pozadí historických událostí. Na první pohled jednoduchý scénář popisující každodenní strasti dospívání a mezigeneračních konfliktů, perfektně odvedená práce „neherců“ a především citlivý režijní přístup popisující „obyčejný příběh, obyčejného člověka“. Na podobné „nové československé vlně“ se krom Černého Petra nese i další filmová perla „Lásky jedné plavovlásky“.

2) Hoří, má panenko

Hořká komedie již osvědčené trojice Papoušek – Passer – Forman. Typický portrét české malosti vměstnaný do 70 minut, popisuje venkovský bál dobrovolných hasičů. Panoptikum pitoreskních postav okořeněné volbou miss a finálním groteskním zásahem hasičů u hořícího domu a hlášky typu „Měli si nakrást“ dnes již zlidověl. Mimo to, snímek byl a dodnes je jakýmsi zrcadlem české společnosti. Kdo někdy byl na vesnickém plese dobrovolných hasičů, mi dá jistě za pravdu. Formanův první barevný snímek byl nominován na Oscara v kategorii nejlepší cizojazyčný film.

3) Přelet nad kukaččím hnízdem

První Formanova adaptace literární předlohy, první celovečerní zahraniční snímek a první fenomenální úspěch, který českého režiséra katapultoval mezi světovou elitu. Film popisující příběh karetního hráče Randalla McMurphyho, jenž předstírá šílenství, aby se vyhnul vězení. V psychiatrické léčebně se střetává s místními chovanci a krutou zdravotní sestrou. „Příjemný odpočinek ve státním psychiatrickém ústavu je určitě lepší než rok v lapáku.“ Díky famóznímu hereckému výkonu Jacka Nicholsona a Formanově geniálnímu režijním rukopisu získal snímek 5 Oscarů a diváky i kritiky je dodnes považován za jeden ze kvostů světové kinematografie.

4) Vlasy

V roce 1979 převedl na filmové plátno adaptaci slavného broadwayského muzikálu Vlasy. Příběh odehrávající se na pozadí války ve Vietnamu popisuje citlivým pohledem i generační konflikt mezi společností a vlnou hippies, touhu po lásce a svobodě a také protest vůči předsudkům a pravidly tehdejší společnosti. Na snímku spolupracoval Forman s českým kameramanem Miroslavem Ondříčkem a vynesl mu nominaci na Zlatý Glóbus.

5) Amadeus

Roku 1984 dosáhl Forman opět famózního úspěchu. Filmové zpracování divadelní hry Petera Shaffera, který se také podílel na scénáři, vyneslo českému režisérovi 8 Oscarových sošek a mnoho dalších významných cen. „To byl Mozart! To chechtající se nemravné stvoření, válející se po podlaze.“ Ano, řeč je o výpravném a emotivním zpracování života geniálního Wolfganga Amadea Mozarta. To vzniklo opět na základě osvědčené spolupráce Forman – Ondříček. Za zmínku stojí i úchvatné kostýmy z dílny Theodora Pištěka, které mu vynesly Oscara. Ačkoli byl Forman již uznávaným zaoceánským režisérem, tehdejší komunistické vládě byl jakožto emigrant stále trnem v oku. I přes to si dokázal vydupat natáčení většiny scén v Praze. A v neposlední řadě ovlivnil jeho snímek i zaryté odpůrce vážné hudby. Po premiéře Amadea prudce vzrostla v USA poptávka po gramofonových deskách s Mozartovou hudbou.

6) Lid versus Larry Flynt

Kontroverzní téma a stejně kontroverzní filmový plakát přilákal v roce 1996 do kin masu diváků. (Kvůli filmovému plakátu stanuli dokonce tvůrci snímku před soudem v polském Krakově a to kvůli údajné urážce náboženského cítění) Zpracování životního příběhu mediálního magnáta Larryho Flynta, vydavatele obscénního časopisu Hustler, vyneslo českému režisérovi nominaci na Oscara, Zlatý Glóbus za nejlepší režii a Zlatého medvěda za nejlepší film v rámci Berlinale v roce 1997. V hlavní roli se objevil Woody Harrelson. Ve snímku si také zahrála Courtney Love, či Edward Norton (který byl v té době na vrcholu své herecké kariéry ale vedlejší roli právníka s nadšením přijal, protože toužil spolupracovat s Milošem Formanem. Ve snímku se objevuje i samotný Larry Flynt a v roli soudce i režisér Forman.

Markéta Bestová