Na Zlatou Korunu kvůli mši, výstavě a Ester Kočičkové

Zlatá Koruna, Foto: Wikimedia Pavel Vlach

Návštěvnická sezóna se pomalu ale jistě chýlí ke svému konci. Většina hradů a zámků proto vytahuje poslední trumfy, které by měly přilákat poslední tisícovky lidí. Nejinak je tomu na Zlaté Koruně, jež nyní láká na mimořádně bohatý kulturní program.

Jižní Čechy jsou doslova protkány jedinečnými historickými památkami. Jednou z jejich perel vedle Holašovic, Červené Lhoty, Kratochvíle, či Hluboké nad Vltavou je i klášter Zlatá Koruna. Ten se nachází zhruba na půl cesty mezi Českými Budějovicemi a neméně působivým a turisty vyhledávaným Českým Krumlovem. S tím toho má Zlatá Koruna hodně společného. Na prvním místě jsou to podobnosti přírodní. Jak klášter, tak i město se nacházejí na vyvýšeném místě nad meandrovitými zákruty řeky Vltavy. Na druhém je to samozřejmě také historie. Pány a zakladatele měla obě místa ale zprvu jiná. Zatímco v Českém Krumlově vládli Vítkovci, za založením kláštera Zlatá Koruna stál sám král železný a zlatý, který jeho stavbou, stejně jako vybudováním nedalekých Budějovic, chtěl oslabit moc právě tohoto vlivného jihočeského rodu. Podle pověstí ovšem založil Přemysl Otakar II. klášter ze zbožných pohnutek. Před důležitou bitvou u Kressenbrunnu roku 1260 proti uherskému králi Bélovi IV. totiž údajně učinil zbožný slib, že za své vítězství nechá založit klášter. V bitvě skutečně uspěl a své slovo následně splnil.

Klášter věnoval mocný český král, který si brousil zuby i na římskou korunu, cisterciáckému řádu. Původně se konvent jmenoval Svatá Koruna. Přemysl Otakar II. totiž klášteru věnoval vzácnou relikvii. Byl jí trn z Kristovy koruny. Tu se v polovině 13. století podařilo údajně získat francouzskému králi Ludvíkovi IX. Svatému, který pro ni v Paříži vybudoval Saint Chapelle. Kdy přesně a proč z ní daroval jeden z trnů právě českému králi, není dodnes jasné. Každopádně šlo o velkou čest a důkaz, že postavení Přemysla Otakara II. v tehdejším světě bylo nebývale významné a silné. Zatímco koruna byla uložena v Saint Chapelle, trn cisterciáci pravděpodobně nechali uložit v klášterní kapli Andělů strážných. Lokaci Zlaté Koruny svěřil český král svému oblíbenému dvořanovi Hirzovi, který poté dohlížel i na budování Českých Budějovic. Zvíkovský purkrabí je na Zlaté Koruně pohřbený a dodnes je zde možné spatřit jeho hrob.

Společné dějiny Českého Krumlova a Zlaté Koruny se začaly psát za husitských válek. Klášter nejprve přepadly a jednou také vypálili husité pod vedení Jana Žižky z Trocnova. Právě v té době se konvent dostal do držení Oldřicha II. z Rožmberka. Ten proslul jako skvělý falzifikátor. Právě za pomoci padělaných listin si rožmberský vladař objekt přivlastnil a ten zůstal v držení jeho rodu prakticky až do jeho zániku. Prodat ho musel až Petr Vok z Rožmberka na začátku 17. století. Budovy kláštera poté odkoupili krumlovští Schwarzenbergové (roku 1787), kteří jej pronajímali pro nevhodné průmyslové provozy. Zejména slévárna a strojírna, umístěné v křížové chodbě značně poškozovaly klášterní architekturu. Dnes konvet spravuje Národní památkový ústav.

V těchto dnech mají zájemci o několik důvodů více na Zlatou Korunu zavítat, než normálně. Do konce října jsou zde totiž k vidění dvě výstavy. První představuje práce Ladislava Kouby, jehož olejomalby byly vytvořené jen v plenéru v okolí konventu. Druhá je věnována dílu Tomáše Záborce a tvoří ji autorovy dřevomalby. Tím nejzajímavějším obrazem, který je na Zlaté Koruně k vidění, je ovšem plátno úplně jiné. Na jaře letošního roku se přesně po 78 letech do kláštera, jenž zdobí roseta od Michala Parléře bratra slavnějšího Petra Parléře, vrátila Madona zlatokorunská. Jde o deskový gotický obraz, jehož peněžní hodnota se podle odborníků pohybuje okolo 30 milionů korun. Ta umělecká je však nevyčíslitelná. Nejenže na vytvoření obrazu použil neznámý autor ve středověku velmi vzácné barvivo ultramarínu, ale odvedl také mimořádnou uměleckou práci. Dílo na borové desce pokryté lněným plátnem pochází podle všeho z roku 1410. Ačkoli je méně známé než kupříkladu Madona vyšebrodská, Madona roudnická či Madona z Veveří, jde podle mne o obraz technicky i stylisticky zdařilejší.

Tuto sobotu navíc v klášteře proběhne jeden neotřelý koncert. V šest večer zde vystoupí duo Ester Kočičková a Lubomír Nohavica. Ester Kočičkovou můžete znát jako moderátorku rádia Limonádový Joe a jiných televizních a rozhlasových pořadů. Proslula zde především díky svému ostrému humoru a ležérní ironii. Je také výbornou zpěvačkou, zájemci se mohou těšit na šansony v její vlastní šarmantní úpravě, s vlastními texty. Lubomír Nohavica ji pak svým klavírním doprovodem doplní a do určité míry zjemní její drsný výraz. V neděli v 17 hodin proběhne v kapli Andělů strážných mše ke stejnojmennému svátku.

Pavel BestA