Zmrtvýchvstání Killing Joke

Absolute Dissent

Zmrtvýchvstání britských Killing Joke je jednou z nejdůležitějších hudebních událostí uplynulé dekády a ani třetí pokračování tohoto vzkříšení nelze hodnotit jinak než velmi kladně. Ale nepředbíhejme…

Kořeny této legendární post-punkové skupiny, která ovlivnila nespočet dalších souborů, sahají až do přelomu sedmdesátých a osmdesátých let minulého století. Od té doby už vyšlo pod značkou Killing Joke úctyhodných čtrnáct alb, přičemž o téměř všech lze prohlásit, že jsou nadprůměrné. O to potěšující je pak fakt, že trojice posledních alb patří k tomu úplně nejlepšímu, co doposud z dílny těchto Britů vyšlo. Killing Joke tak rozhodně nelze hodit do stejného pytle k ,,legendám“, za jejichž návratem je místo uměleckých pohnutek spíše ziskuchtivost.

O tom, že pro Killing Joke je umění na prvním místě svědčí i to, že po kritikou nadšeně přijatém eponymní albu, jenž bylo kolekcí nebývale agresivních skladeb, které sice zcela zřetelně čerpaly z minulosti souboru, ale zároveň zněly čerstvě a moderně, nevsadili na stejnou kartu a vydali dosti odlišnou desku Hosannas from the basements of hell. Ta totiž připomínala spíše do sebe uzavřený monolit dlouhých minimalistických kompozic, vytvářejících dojem téměř hypnotických manter a pro dostatečné sžití s touto deskou bylo třeba mnoho poslechů. Pokud však posluchač nezavrhl desku po prvním seznámení, vykvetla do krásy a  představovala doposud nejsilnější kolekci v historii Killing Joke.

Aktuální desku Absolute Dissent nahrála opět původní sestava, v níž kromě stálic v podobě zpěváka, skladatele a klávesisty Jaze Colemana (u nás je tento milovník okultních věd nejznámější svou spoluprací s Čechomorem a účinkováním ve filmu Rok Ďábla režiséra Petra Zelenky) a kytaristy Gordieho Walkera figurují i baskytarista Youth a bubeník Paul Ferguson. Avizovaný návrat původní sestavy pak vyvolával otázku, jak bude nové album znít. Z předcházejících řádků lze vyčíst, že nadmíru dobře. Ba skvělě!

Struktura nového alba je oproti tomu předchozímu dosti odlišná. Pokud je Hosannas… spíše silným celkem, ze kterého žádná jeho složka nikterak nevyčnívá a výsledek zní jako ničivá ozvěna postapokalyptického světa, pak Absolute Dissent zní překvapivě pestře (nutno však dodat, že obě polohy Killing Joke zvládají na výbornou). Kapela si při zachování těch nejtypičtější znaků dosavadní tvorby, jimiž jsou naléhavý vokál Colemana a skřípavá kytara Walkera, tentokráte vykračuje mnohými směry. Tu a tam probleskne reminiscence starých časů, tu zaslechneme odkaz na tvorbu z posledních let. Někdy kapela vykračuje i směry dosti nečekanými, nejzářivějším příkladem může být závěrečná skladba Ghost of Ladbroke Grove, která zní jako zrezivělé a optimismu zbavené reggae. Pokud jsme již nakousli terminologii, pak vězte, že Killing Joke opět pracují se styly jako post-punk, industrial a metal. Některé pasáže jsou ale ovlivněny i elektronikou, popem, EBM nebo gothic rockem. Diverzita je pak zachována i v rámci struktur a účinku jednotlivých skladeb. Na albu tak lze nalézt jak ,,hity“ na první poslech, tak skladby kterým je třeba věnovat více času.

---

Hodnocení:Absolute Dissent je rekapitulací dosavadní tvorby, výběrem toho nejlepší co tato nekonvenční kapela stvořila a symfonií pro rezavou kytaru, dunivou basu, šamanské bicí, sžíravé klávesy a bolestivý zpěv. Jedno z nejlepších alb tohoto roku a jedno z nejlepších alb Killing Joke. Fanouškům Killing Joke lze vřele doporučit edici, jejíž součástí je druhé cd obasahující skladby kapely v podání jiných interpretů.

Rok vydání:
2010

Vydavatelství:
Spinefarm, Universal

Seznam písní:
Absolute Dissent
The Great Cull
Fresh Fever from the Skies
In Excelsis
European Super State
This World Hell
Endgame
The Raven King
Honour the Fire
Depthcharge
Here Comes the Singularity
Ghosts of Ladbroke Grove

91%

-jt-