Nick Cave zahájil prodej svých zápisků z cest po USA

Po delší době se australský hudebník Nick Cave opět pustil na pole literární. Tentokrát však pro své fanoušky nepřichystal román jako tomu bylo kupříkladu v roce 2009, ale sestavil knižní vydání svých zápisků, které vznikaly během jeho loňského turné po Spojených státech.

Sedmapadesátiletý nebývale všestranný umělec Nick Cave, který se proslavil nejen jako zpěvák, ale také jako textař, herec a částečně i jako literát, si zápisky nepsal do deníku, či notesu, jak je relativně běžné, a jak to dělá většina smrtelníků, ale črtal si při pobytu v letadle svá moudra a své postřehy na sáčky na zvracení. Nezbývá tedy než doufat, že obsah nově vycházející knihy neměl být původně určen jako náplň oněch pytlíků, ale šlo o briskní postřehy, které stály za zaznamenání a hlavně za znehodnocení nezbytné to letecké propriety každého dobrého přepravce. Netradičním výběrem materiálu na psaní navázal Nick Cave na tradici založenou v angloamerické kultuře v 50. letech Jackem Kerouacem, který údajně svůj nejslavnější román Na cestě vytepal v potu tváře na lístky toaletního papíru. V obou případech tak až do dokončení díla reálně hrozilo nemalé nebezpečí, že v průběhu jeho vzniku dojde k nevratnému poškození či znečištění některých jeho podstatných částí.

Kniha nazvaná The Sick Bag Song spatřila světlo světa před několika málo dny, konkrétně 8. dubna. Rozčleněná je do tematicky ucelených bloků věnovaných 22 městům, které Nick Cave se svou kapelou The Bad Seeds v uplynulých měsících navštívil. Ačkoli jde o svazek relativně lehčí, doufejme, že snad jen svou váhou a nikoli myšlenkovým záběrem, mající 176 stran, vyjde minimálně na 30 liber. Pokud ale dostanete zálusk na limitovanou edici, budete muset sáhnout mnohem hlouběji do kapsy; ta totiž stojí přes 1000 dolarů. Závdavkem k tomu dostanete jeden sáček na zvracení, kdyby se vám při pohledu na účtenku následně udělalo nevolno. Samozřejmě žertuji. Ale jen částečně. V knize je skutečně možné nalézt snímky pytlíků, na něž Cave své zápisky psal. To čtenáři umožní nejen udělat si lepší představu o genezi vzniku pronikavě inteligentních postřehů australského hudebníka, ale i porovnat si krásu blicích sáčků jednotlivých leteckých společností. Z konfrontace podle většiny očitých svědků vychází nejlépe Air Canada, jejíž pytlíky jsou prý velmi elegantní, a i po naplnění příjemně vzdušné. Naopak sáčky British Airways a United Airlines jsou natolik ohyzdné, že člověka nezřídka přinutí k vyprázdnění žaludku už jen svým vzhledem.

 
Pokud by ani ofocené snímky sáčků na zvracení čtenáři ke spokojenosti nestačily, najde v knize také několik málo veršů, krátkých textů, asociací, vzpomínek, roztodivných drobných černých znamének, jimž se snad říká písmenka, a dokonce i číslování stránek. Tedy vše co k dobré knize tak nějak patří. „Jde o něco mezi Pustinou T. S. Eliota a filmem Strach a hnus v Las Vegas,“ charakterizoval obsah sbírky Jamie Byng, ředitel nakladatelství Canongate Books, které za vznikem netradičního titulu stojí. Popis je to vskutku nebývale invenční, nepostrádající smysl pro lehké absurdno. Obě díla mají totiž asi tolik společného jako sob a meteorický roj Perseid. Těžko tedy vymyslet výstižnější charakteristiku. Vzhledem k tomu, že jsem rok od roku stále větší skeptik a škarohlíd, vsadil bych se, že si Nick Cave v letadle žádné zápisky ve skutečnosti nedělal, že jde jen o promyšlený marketingový tah, jak se co nejlépe (v tomto případě ne zcela vkusně skrze sáčky na zvracení) prodat. Ale třeba se mýlím. Možná, že jsou Caveovy blicí pytlíky mnohem hlubší, než jak na první pohled vypadají…

Pavel BestA