Zpřístupněna pařížská věž svatého Jakuba

Po bezmála pěti stech letech byla v Paříži zpřístupněna věž svatého Jakuba shlížející z výšky padesáti čtyř metrů na historické jádro slavné metropole. Náklady na její rekonstrukci se vyšplhaly na částku převyšující 200 milionů korun.

Když v roce 1523 pozvedli pařížští řezníci hlavy k nebi, aby se pokochali pohledem na nově zbudovanou zvonici přiléhající ke kostelu svatého Jakuba Většího, jejíž stavbu nedaleko pařížské radnice cech financoval, asi netušili a ani tušit nemohli, jak spletitý osud celý komplex jednoho dne potká. „Kostel dopadl stejně jako řada podobných církevních staveb v Paříži. Neudržovali ho. Dostal se do rukou horníků. Získali ho za podmínky, že zanechají kostelní zvon v původním stavu. Máme ho tu dodnes, ale kostel kompletně zmizel,“ vysvětlila Laurence Fouquerayová z Odboru kulturních a historických památek. V roce 1797 během Velké francouzské revoluce byl kostel prodán a rozebrán na stavební materiál. Zachována zůstala jen zvonice, do níž byla roku 1824 umístěna slévárna olověných broků. O dvanáct let později pak věž koupilo město Paříž a zřídilo okolo ní veřejný park.

Definitivně zachráněna byla v roce 1998, když byla zapsána na seznam světového kulturního dědictví UNESCO a začalo se s její postupnou rekonstrukcí, která trvala výrazně déle, než se původně počítalo. Po skončení první etapy se totiž začaly některé kameny drolit a padat na zem. Nejvíce narušené kvádry a sochy tak musely být nahrazeny kopiemi. Svatý Jakub na vrcholu věže pak dostal novou kamennou hůl. Nyní je věž, která v roce 1856 inspirovala Alexandra Dumase k sepsání stejnojmenné divadelní hry, již natolik bezpečná, že se ji radnice rozhodla zpřístupnit veřejnosti.

„Pokud chcete vystoupat nahoru, musíte zdolat tři sta schodů. Děláme sice dvě pauzy, ale i tak je to velmi únavné. Schody jsou totiž původní – to znamená vysoké a velmi úzké. Potřebujete opravdu silné nohy,“ varuje Laurence Fouquerayová. Kromě jedinečného výhledu nabízí pozdněgotická zvonice také možnost prohlédnout si v jejích útrobách sochu slovutného fyzika Blaise Pascala, který v 17. století prováděl na věži barometrická měření. Pokud by vám ani to nestačilo, vězte, že u její paty kdysi ležel hřbitov Neviňátek, kde byl mimo jiných pohřben známý alchymista Nicolas Flamel.

Jan Perniš