Zpřístupněna slavná Altamira. Uvidí ji jen pár šťastlivců.

Po dlouhých dvanácti letech by měla být veřejnosti znovuzpřístupněna „Sixtinská kaple paleolitu“ slavná španělská jeskyně Altamira. První turisté náhodně vybraní z řad návštěvníků přilehlého muzea si ji budou moci prohlédnout už dnes.

Vstup do rozlehlých jeskynních prostor, jejichž stropy vyzdobili pravěcí lidé před 35 000 až 13 000 lety více jak sto padesáti nástropními malbami koňů, zubrů, koz či laní, byl lidem zapovězen na počátku roku 2002. Stalo se tak krátce poté, co vědci v centrální místnosti známé jako „síň bizonů“ objevili známky rozpínající se zelené plísně. Za příčinu jejího vzniku byla totiž označena změnu mikroklimatu uvnitř 300 metrů dlouhé jeskyně nacházející se nedaleko městečka Santillana del Mar, k níž došlo vlivem teplého lidského dechu a potu. Od té chvíle mohli Altamiru navštívit jen vybraní odborníci, navíc ve speciálním oblečení. To by se nyní mělo opět změnit.

Zkušební provoz, při němž se nástropními malbami bude moci každý týden pokochat jedna pětičlenná skupina, by měl skončit v srpnu letošního roku. Poté vědci vyhodnotí, jaké dopady má přítomnost lidí na kresby, jež svého času vzbudily velký ohlas i u Pabla Picassa. „Nikdo z nás by nebyl schopen takto malovat,“ vydechl prý španělský mistr, když si dechberoucí zvířecí motivy prohlédl. Vyvolení šťastlivci se však při návštěvě podzemního komplexu budou muset řídit přísnými pravidly a pobývat zde během sedmatřicetiminutové prohlídky ve speciálních kombinézách, s návleky na botách a rouškou na ústech. Celkem by se projektu mělo zúčastnit 192 osob.

K objevení jeskyně, respektive zdejších pravěkých maleb došlo v roce 1879. Experti však kvůli jejich mimořádnému mistrovství zprvu odmítali uvěřit pravosti nálezu a měli ho za zdařilý podvrh. Teprve na začátku 20. století se pak s definitivní platností podařilo prokázat, že výjevy na stropě jsou skutečně více jak 10 000 let staré. Současné omezení návštěvnosti přitom není první, které jeskyně v novodobých dějinách zažije. Poprvé byla Altamira uzavřena už v roce 1977, když vědci zjistili, že zdejší obrazy poškozuje oxid uhličitý vydechovaný turisty, jichž sem mířilo každoročně okolo 170 000. O pět let později byly brány jeskyně sice znovuotevřeny, nově si ji ale mohlo prohlédnout jen několik desítek lidí denně. Aby člověk mohl do Altamiry zavítat, musel se napřed zapsat do pořadníku a pak čekat, až na něj přijde řada. Vzhledem k obrovskému zájmu o jeskyni se nakonec čekací doba protáhla až na tři roky.

Snad i proto bylo v polovině roku 2001 otevřeno v její blízkosti Národní muzeum a výzkumné centrum Altamira, jehož součástí je i přesná kopie hlavního sálu s proslulými nástropními malbami. Autorem nenápadné budovy skvěle zapadající do zdejší krajiny byl španělský architekt Juan Navarro Baldeweg. O možnosti znovuzpřístupnění jeskyně se začalo mluvit již před čtyřmi lety. „Jeskyně se zotavila z poškození. Je ale příliš brzy na to, aby mohla být otevřena,“ nechal se tehdy slyšet Sergio Sanchez Moral, jehož tým vědců dva roky pracoval na odstranění zdejších plísní. Altamiru tak bude možné navštívit až dnes. Doufejme, že ji lidé tentokrát tak rychle nezadýchají a jeskyně bude moci zůstat i nadále otevřená…

Pavel BestA