Rubensovi Tři králové jsou poprvé k vidění pospolu
Po dlouhých 130 letech se kurátorům opět podařilo získat trojici mistrovských pláten Petra Paula Rubense zachycující biblické krále, kteří navštívili Ježíše Krista krátce po jeho narození v Betlémě a vystavit je na jednom místě. Ke zhlédnutí jsou poprvé v moderních dějinách v Národním uměleckém muzeu ve Washingtonu.
Sérii obrazů namaloval slavný vlámský malíř okolo roku 1618. Vytvořil ji pro svého dlouholetého přítele Balthasara Moreta, významného nakladatele, s nímž se znal již od dětských let. Nápad na vytvoření portrétů se zrodil pravděpodobně v hlavě uměnímilovného Moreta, jehož dva bratři se jmenovali Kašpar a Melichar, tedy stejně jako bibličtí králové. Později Rubens pro nakladatele vytvořil řadu dalších zdařilých prací. Na prvním místě působivý portrét, na němž zachytil Moreta s vytočenou pravou tváří. Nakladatel totiž ochrnul na levou půlku těla, kterou nechtěl, aby bylo na plátně příliš vidět. V následujících letech pak Petr Paul Rubens pro Moreta namaloval dalších 19 obrazů a vyhotovil bezpočet grafik a knižních ilustrací. Výstava v Národním uměleckém muzeu ve Washingtonu je proto věnovaná nejen Rubensovým slavným pracím, ale také Moretově osobnosti a jeho rozsáhlému vydavatelskému dílu.
„Klanění tří králů představovalo v Rubensově době klasické umělecké téma,“ nechal se slyšet ředitel Národního uměleckého muzea Earl Powell III. Biblický námět však barokní mistr pojal na svou dobu velmi svébytným způsobem. Jednak plátna prozářil výraznými barvami a namaloval je energickými tahy štětce, hlavně však mudrce z Východu, jak se králům někdy také říká, vypodobnil jako obyčejné smrtelníky. „Rubensovi se je podařilo zachytit jako bytosti z masa a kostí,“ dodal Powell na tiskové konferenci pořádané u příležitosti otevření výstavy, k němuž došlo 22. března. Portréty jsou sice opatřeny obvyklými proprietami spojovanými se Třemi králi, tedy s dary v podobě zlata, kadidla a myrhy, jinak ale nic nenaznačuje, že by mělo jít o pomazané panovníky. Obrazy byly dlouho v držení rodiny Moretových. Ta je prodala až roku 1781 antverpskému velmoži Van de Werve de Vosselaerovi. Společný osud sdílela plátna až do roku 1881, kdy je jejich tehdejší majitel John William Wilson dal v Paříži do dražby.
Od onoho okamžiku už Rubensovi Tři králové společně nikdy na jedné stěně neviseli. Tedy až doposud. Portrét ztvárňující Balthasara s turbanem na hlavě se po jistých peripetiích (za války ho bylo možné najít ve sbírce Hermanna Goeringa) vrátil zpátky do Antverp a je dnes v majetku Palatin-Moretova musea věnovaného zdejší významné nakladatelské rodině. Oba zbývající obrazy po roce 1881 zamířily za oceán do Spojených států. Kašparova podobizna, na níž je biblický král vypodobněn jako stařec přinášející právě narozenému Ježíškovi mísu plnou zlata, se později dostala do Evropy. V roce 1962 však plátno zakoupilo v londýnské aukci portorické Museo de Arte de Ponce, v jehož sbírkách je možné ho evidovat dodnes. Poslední z trojice obrazů, na němž je Melichar s výrazným hnědým vousem a orlím nosem dlouho vlastnil americký sběratel umění Chester Dale, který ho v roce 1943 věnoval Národnímu uměleckému muzeu ve Washingtonu. Dar ovšem podmínil tím, že plátno nebude nikdy zapůjčeno do jiné výstavní instituce. Už od 2. světové války tak bylo zřejmé, že pokud se někdy Rubensovi Tři králové sejdou, bude to právě tady. Trvalo to ale dlouhých 72 let, než se kurátorům podařilo jejich shledání iniciovat. Ve Washingtonu by měli být mudrcové k vidění až do 5. července. Pak budou obrazy navráceny zpátky do svých domovských muzeí.
Je dobře, že se podařilo podobnou výstavu uspořádat. I Když je pravda, že to trvalo a muselo být dost těžké ji uspořádat. Myslím, že se to washingtonskému muzeu vyplatí. Výstava bude mít jistě enormní návštěvnost.
O těchto zmíněných obrazech od Rubense jsem sice dosud neslyšel, ale jako nápad, dát je zase po staletích do kupy, to zní dobře.