Björk
Biophilia
Označovat automaticky jakéhokoliv hudebníka slovem umělec, je značně troufalé a v některých případech snad i trestuhodné. Na druhou stranu jsou i tací, u nichž by nepoužití tohoto výrazu bylo hrubým nedoceněním jejich uměleckého přínosu. Do této skupiny patří i islandská divoženka Björk.
Těch důvodů, vedoucích k tomuto označení, je hned několik. Samozřejmě na prvním místě stojí v případě Björk samotná hudba, která se již od dob legendární desky Debut nenuceně pohybuje na hranici alternativy a mainstreamu a oslovuje poměrně široké spektrum posluchačů. Za hudební složkou však nezaostávají ani další dvě důležité části konečného celku, jimiž jsou texty a vizuální prezentace. Zejména druhá jmenovaná složka je velmi interesantní a v souvislosti s touto Islanďankou nelze nevzpomenout její opulentní kostýmy, nebo výtečně zpracované videoklipy, z nichž můžeme vypíchnout zejména nesmrtelný klip ke skladbě All is full of love od Chrise Cunninghama, nebo klipy režírované Michelem Gondrym. Ve všech výše uvedených faktech se pak zrcadlí snaha a odvaha Björk experimentovat, která jí nechybí ani na aktuální nahrávce pojmenované Biophilia.
Album Biophilia, které je v diskografii této originální umělkyně již sedmým studiovým albem (samozřejmě pokud nebudeme počítat desku Björk z roku 1977), představuje ambiciózní interaktivní projekt, který spojuje přírodu s technologií a hudbu s obrazem. Jedná se totiž o jedno z prvních app-alb (není prvním, jak je mnohde mylně uváděno), tedy album, které bylo vydáno ve spolupráci s firmou Apple jak jako klasické cd, tak i ve formě multimediální aplikace. Textový koncept, v němž jsou rozumně zpracovány i často diskutovaná ekologická témata, Björk ještě dle svých slov následně doplní sbírkou esejů a putovní výstavou. Nabízí se lehce kacířská otázka, jestli samotná hudba dokáže obstát i bez těchto atraktivních doplňků a není na nich přímo závislá. Ovšem v případě této islandské zpěvačky se vydání nějakého špatného materiálu snad ani čekat nedá. Biophilia je opět nadprůměrným materiálem, na kterém Björk tentokrát sází více na minimalismus a představuje svou intimnější polohu. Jedním z nejdůležitějších poznávacích znamení této umělkyně je pak nezaměnitelný vokál, jenž i na aktuálním albu funguje jako hlavní nositel silných emocí a dokazuje, že časem neztrácí nic ze své kvality a naléhavosti. Zvuková stránka alba je krystalicky čistá a odpovídá současným standardům, takže lze konstatovat, že Björk stále drží prst na tepu doby a ani v této oblasti ji není co vytknout.
Bohužel, vše není úplně růžové. Mám totiž pocit, že Björk při samém experimentování s formou zapomněla na inovaci samotného obsahu. Jistě, Biophilia je minimalističtější a méně posluchačsky vstřícná, ale neřekl bych, že přináší něco výrazně nového a odlišného. Největším problémem je, že ačkoli aktuální kolekce představuje víceméně klasickou polohu této Islanďanky a přináší relativně vše, co na její hudbě obdivujeme, tak se stále nemohu zbavit dojmu, že vše slyšené už tu v podání této umělkyně bylo několikrát a dokonce v lepší kvalitě.
Hodnocení:
Biophilia je nadprůměrné album jedné z nejzajímavějších postav současné populární hudby, které ještě získává další rozměr prostřednictvím svého konceptu a moderních technologií. Jediným výraznějším problémem je zmíněná absence výraznějšího progresu hudební složky a fakt, že některé z předcházejících nahrávek byly zkrátka lepší.
Rok vydání:
2011
Vydavatelství:
Universal
Seznam skladeb:
Moon
Thunderbolt
Crystalline
Cosmogony
Dark Matter
Hollow
Virus
Sacrifice
Mutual Core
Solstice
65%
-jt-
Průměrné album, které nikoho neurazí. Určitě by se v těchto měsících našly mnohem lepší nově vycházejícíc desky.
Je pravda, že jsem už od Björk slyšela mnohem lepší věci, ale i přesto si myslím, že jde o vcelku slušné album. Osobně dávám 80%.