Díky nakladatelství b4u publishing mají čeští čtenáři po čase opět možnost blížeji se seznámit s dílem někdejšího významného argentinského spisovatele Julia Cortázara. Brněnské vydavatelství totiž přednedávnem uvedlo na tuzemský trh dvojici jeho povídek Shledání a Pronásledovatel.

Od poslední reedice Cortázarova nejslavnějšího románu Nebe, peklo, ráj v legendárním překladu Vladimíra Medka uplynulo letos již dlouhých třináct let. Zájem o jihoamerickou literaturu, který u nás dostoupil vrcholu někdy na přelomu tisíciletí, mezitím trochu opadl. Znovuvzkřísit se ho pokouší brněnské nakladatelství b4u, které v loňském roce v rychlém sledu za sebou vydalo dvojici nedlouhých Cortázarových povídek. Obě dvě přitom vznikly až po autorově odchodu z Argentiny do Paříže. Pronásledovatel spatřil světlo světa v roce 1959, Shledání o sedm let později. Ani jedna z nich však v době svého zrodu nevyšla samostatně, ale vždy jako součást rozsáhlejší sbírky, Pronásledovatel v rámci knihy Tajné zbraně, Shledání pak v souboru nazvaném Všechny ohně oheň. Texty kromě toho spojuje ještě jedinečný, přízračně hypnotický styl.

Vzhledem k tomu, že je Cortázar považován za mistra krátkých povídek, jde svého druhu o sázku na jistotu. To podtrhuje i tematická náplň obou textů; první totiž vypráví o nezkrotném jazzovém démonu Charlie Parkerovi a druhá o slavném revolucionáři Ernestu „Che“ Guevarovi. Jméno ani jednoho z nich však na stránkách nově vydaných knih přímo nezazní. Přestože nejde o fantastické laplatské povídky, jimž dali Cortázar společně s Borgesem novou podobu, a které jim přinesly mezinárodní známost a uznání, mají s nimi leccos společného. Minimálně je to vzletný, zároveň však neuvěřitelně briskní jazyk, který od čtenáře vyžaduje vyšší míru pozornosti. Podobně jako u nedávno zesnulého Gabriela Garcíi Márgueze se totiž některé Cortázarovy věty pnou jako liána přes půl strany.

To je patrné především ve Shledání, v němž argentinský spisovatel velmi sugestivním způsobem přiblížil klíčové okamžiky Che Guevarova vylodění na Kubě a následného prodírání se bažinami a hustými lesními porosty pohoří Sierra Madra. Cortázar si přitom toto téma vybral záměrně, svého času totiž patřil mezi levicové intelektuály a velké obdivovatele kubánské revoluce. V době jejího vypuknutí už žil ve Francii, kam z Argentiny přesídlil roku 1951 po nástupu pravicově smýšlejícího generála Peróna. V zemi galského kohouta Cortázar vydržel až do své předčasné smrti v roce 1984. Odborníci se přitom dodnes nemohou shodnout, zda k ní došlo v důsledku leukémie, nebo AIDS, kterým se měl nakazit při krevní transfúzi.

Zajímavé jsou obě knihy, nejen po literární stránce, ale také svým vizuálním ztvárněním. Jak už je u nakladatelství b4u zvykem, nespokojilo se s klasickým grafickým designem, a svěřilo práci na jejich vzhledu raději známým komiksovým kreslířům. Oba přitom pocházejí z Buenos Aires a navíc patří ke špičkám v tomto oboru. Dvaasedmdesátiletý José Muñoz, který svými ilustracemi protkal povídku Pronásledovatel, ovlivnil tvorbu Franka Millera a jeho Sin City. O tři roky mladší Enrique Breccia, jenž dal vizuální podobu Shledání, v minulosti ilustroval román Lovecraft, nebo spolupracoval na sérii Batman: Gotham Knights.

Hodnocení:

Přestože od vzniku obou Cortázarových povídek uplynulo již zhruba půlstoletí, ani jedna z nich zatím neztratila nic ze svého původního lesku. Napsané jsou svižným, mnohomluvným jazykem typickým pro většinu latinskoamerických autorů. Cortázarovi se v nich podařilo briskně vystihnout atmosféru spojenou s tou či onou osobností.

Vydavatelství:
b4u publishing

Rok:
2013

Překlad:
Jan Machej

86%

Pavel BestA