Předchozí článek
Jean-Marie Gustave Le Clézio
Publikováno 08 Kvě 2009
Lullaby
Nestává se tak často, abychom recenzovali knihu, která vyšla před více jak deseti lety. Tím spíše pokud jde o pohádku pro děti. Ale v tomto případě uděláme drobnou výjimku. Lullaby si ji jistě zaslouží.
Jean-Marie Gustave Le Clézio se do širšího povědomí české veřejnosti zapsal teprve minulý rok, kdy získal slavnou Nobelovu cenu za literaturu a přerušil tak dlouhé, více jak dvacet let trvající období, kdy Francie odcházela z udělování cen v této kategorii s prázdnou.
Le Clézio je nejen velkým Francouzem, ale především velkým světoběžníkem. Jeho otec pocházel z Velké Británie, maminka z Francie. Dětství prožil střídavě v Nigérii, Francii a ve Velké Británii. Od roku 1990 žije se svojí marockou manželkou střídavě v Albuquerque v Novém Mexiku, na ostrově Mauritius a také na jihu Francie ve svém rodišti v Nice.
Tvorbu dnes již devětašedesátiletého francouzského spisovatele můžeme rozdělit na dvě etapy. První je vymezena lety 1963 až 1975, kdy byl Le Clézio známý především jako literární experimentátor. Ve druhé polovině 70. let prodělala autorova tvorba zásadní proměnu. Nově se v jeho pracích objevují témata jako dětství, dospívání či cestování. Právě v tomto období vzniká i krátké prozaické dílo s názvem Lullaby.
Lullaby je nejen jménem hlavní postavy příběhu, mladé dívky, takřka holčičky, která se vydává loudat se po mořských plážich, ale také anglickým výrazem pro ukolébavku. A právě tu svým konceptem drobná novela nejvíce připomíná.
Přestože jsme se v úvodu recenze zmínili, že se jedná o pohádku, není to tak docela pravda. Kniha balancuje na hraně mezi literaturou pro dospělé a pro děti. Příběh, vyprávěný jednoduchým dětským jazykem, nám přibližuje život dospívající dívky jménem Lullaby. Ta se jednoho dne rozhodne vyrazit namísto do školy na místní pláž. Tím začíná její několikadenní dobrodružství… Dílo si však zaslouží naši pozornost zejména pro impresionisticky laděný popis krajiny. Pro průzračné moře, lámající se hřebeny vln, pro modré nebe a pro skalnaté pobřeží, po němž Lullaby kráčí. Příběh je tak postupně zatlačován do pozadí a na povrch vyplouvá imaginace. Je tedy otázkou pro koho je vlastně kniha určena. Pro děti nebo pro dospělé?
Hodnocení:
Lullaby je jednou z mála Le Cléziových prací, která je v současné době v češtině k sehnání. Pokud budeme dílo vnímat jen jako čtení pro děti, pak si zaslouží to nejvyšší hodnocení. Dospělého čtenáře ovšem příliš nezaujme.
Vydavatelství:
Dauphin
Rok:
1996
Překlad:
Lucie Mensdorff-Pouilly
61%
Pavel BestA
Musím říci, že mě knížka zklamala. Je sice pravda, že jsem netušila, že jde o pohádku pro děti – nikde na internetu se to v kratičkých rešerších nedočtete – i tak mi kniha nepříjde nijak výjimečná.
Škoda, že se v dnešní době u nás nedá moc le Cléziových knih sehnat. Dívala jsem se všude možně a v kamenných knihkupectvých lze sehnat jen tuto knihu. Na internetu jsou ještě k sehnání jedna nebo dvě další.