Joan Miró

14. 4. 2011 – 11. 9. 2011

Žebřík úniku, Londýn

Londýnská galerie Tate Modern láká v těchto měsících návštěvníky na práce katalánského mistra abstraktní malby Joana Miróa. Jde přitom o jednu z největších výstav, která kdy byla tomuto malíři věnována.

Expozice, která by se v letních měsících měla stát velkým lákadlem pro uměnímilovné turisty i domácí návštěvníky, je Miróovou největší retrospektivou, jež byla v Londýně v uplynulých bezmála padesáti letech realizována. Ve třinácti výstavních místnostech si totiž diváci mohou prohlédnout na 150 Miróových prací. Kromě obrazů zde nechybí ani neméně slavné kresby či drobné plastiky. Třešničkou na dortu je pak vůbec první společná instalace pěti obřích triptychů, které byly zapůjčeny z barcelonské Miróovy nadace, pařížského Centre Pompidou a z dalších soukromých sbírek.

Putovní výstava, jež bude následně k vidění i v malířově rodišti v Barceloně a později ve Washingtonu, je uspořádaná chronologicky. Otevírají ji figurativní malby ze začátku 20. století a první surrealisticky laděná plátna, díky nimž si Miró vysloužil od zakladatele tohoto směru André Bretona označení „největší surrealista ze všech.“ Většina z těchto prací přitom vznikla v rodném Katalánsku, nebo následně během pobytu v Paříži. Název výstavě dal Miróův obraz Žebřík úniku, který otevírá další část tvorby slavného Katalánce, a sice abstraktní malbu.

„Často jsem si šel lehnout, aniž bych si dal něco k večeři. Potom jsem viděl věci, které jsem si následně zakreslil do svých bločků. Viděl jsem tvary na stropě…“ přibližoval Miró svoje první roky strávené v Paříži. Řada pláten z této doby totiž vznikla v důsledku halucinací vyvolaných hladem. Miró tehdy bydlel v nevelkém ateliéru v ulici Blomet, do něhož díky rozbitým oknům zatékalo a foukalo. Právě zde pak vzniknul jeden z jeho nejslavnějších obrazů Harlekýnův karneval, na němž se to hemží barvou a životem. Z finančních problémů Miróa alespoň částečně vytáhnul až slavný americký spisovatel Ernest Hemingway, který si od něho koupil obraz Farma. Sluncem prozářené plátno je samozřejmě na výstavě také k vidění. „Je v něm všechno co cítíte, když jste ve Španělsku a všechno co cítíte, když jste pryč a nemůžete se tam vrátit,“ charakterizuje ho sám Hemingway.

Miróova plátna nejsou plná jen snových výjevů, odrážejí se v nich totiž také politické otřesy, jimiž si muselo projít Španělsko v druhé polovině 20. století. Příkladem může být zejména série Spálená plátna z roku 1973, kterou tvoří rozřezané a ohněm poničené obrazy. Vrcholem celé výstavy jsou však již jednou vzpomínané Miróovy triptychy. Ty vznikaly v 60. a 70. letech uplynulého století. Prvním z nich přitom dominuje modrá. Poslední s názvem Ohňostroj pak tvoří několik bílých pláten, po nichž Miró rozlil černou barvu. „Tyto triptychy radikálně mění zažité představy o tom, jaký druh umění Miró vytvářel,“ vyjádřil se o nich jeden z kurátorů výstavy Marko Daniel.

Londýnská výstava se záhy po svém zahájení stala velkým magnetem. Každodenně ji navštíví tisíce fascinovaných lidí. A není se čemu divit. Joan Miró byl jeden z nejvěhlasnějších malířů uplynulého století a podobně rozsáhlou expozici si jistě zaslouží.

Výstava potrvá od 14. 4. 2011 do 11. 9. 2011

Kde:
Tate Modern
Bankside
London SE1 9TG

Otevřeno:
neděle až čtvrtek 10.00 – 18.00
pátek a sobota 10.00 – 22.00

Vstupné:
Plné: 15,50 Liber
Zlevněné: 13,50 Liber

92%

Jan Perniš