Munchův Výkřik v New Yorku

Jedno z nejznámějších výtvarných děl světa bude od konce října k vidění v newyorském Muzeu moderního umění. Obraz Výkřik norského průkopníka expresionismu Edvarda Muncha totiž slavné instituci na půl roku zapůjčil jeho nový majitel.

O tom, že Munch rád opakoval stále stejná témata, se na přelomu minulého a letošního roku mohli přesvědčit návštěvníci pařížského Centre Pompidou. Platí to koneckonců i pro jeho nejslavnější dílo, které rodák z norské vesničky Ådalsbruk pořídil hned ve čtyřech verzích. Předmětem současné zápůjčky je pastel na lepence vytvořený v roce 1895, který byl letos na jaře vydražen v rámci anonymní aukce v síni Sotheby’s v New Yorku. Jeho nový majitel za něj musel zaplatit 120 milionů dolarů (v přepočtu zhruba 2,3 miliardy korun), díky čemuž se Výkřik stal vůbec nejdráže prodaným obrazem na světě.

Kromě umělecké hodnoty zde svoji roli sehrálo jistě i to, že jde o jedinou verzi obrazu, která se nacházela a nadále nachází v soukromých rukách. Další dvě vlastní Munchovo muzeum v Oslu a poslední verze je k vidění v norské Národní galerii. O pastel se při loňské dražbě ucházelo celkem sedm zájemců, ve finále pak o něj po telefonu usilovali dva z nich. Dílo dal do aukce jeho předchozí vlastník norský miliardář Petter Olsen, syn jednoho z Munchových blízkých přátel a mecenášů. O Munchovy práce byl v minulosti velký zájem také na černém trhu. Svědčí o tom několik neúspěšných pokusů o krádež Výkřiku. K prvnímu došlo již v roce 1994, kdy jednu z jeho verzí ukradli dva zloději z Norské národní galerie. Ještě téhož roku se však podařilo lupiče dopadnout a obraz vrátit na své místo. O deset let později pak zločinci z Munchova muzea odcizili verzi z roku 1910. Norským úřadům trvalo dlouhé dva roky, než se jim podařilo zloděje i obraz vypátrat.

Přestože zpráva o prodeji slavného díla obletěla nedávno takřka celý svět, jméno nového majitele zůstává i nadále neznámé. Deník The Wall Street Journal přišel záhy s informací, že by se mohlo jednat o amerického miliardáře a milovníka umění Leona Blacka, který mimo jiné figuruje také jako člen správní rady Metropolitního muzea umění v New Yorku. Nikdo však tuto domněnku dosud nepotvrdil. Je tedy klidně možné, že vlastníkem obrazu se stal před nedávnem úplně někdo jiný, kdo chce i nadále zůstat v anonymitě.

Munch byl významným představitelem moderny, i přesto, že v počátcích se jeho nezvykle otevřená a emotivní díla setkávala příliš s nepochopením.  Inspirovala ho secese, impresionismus a symbolismus, ale do podvědomí lidí se zapsal především jako představitel expresionismu. Už od dětství se Munch musel vyrovnávat se smrtí svých nejbližších a právě to, spolu s velkými obavami z psychických chorob, plnilo jeho díla téměř hmatatelným strachem a zoufalstvím. Hodně pil a kouřil. Byl hospitalizován v psychiatrické léčebně. Před svojí jedinou láskou, která ho možná jako jediná mohla z depresí vysvobodit, utekl do Německa.

Ke vzniku Výkřiku inspiroval umělce podle vlastních slov zážitek z procházky s přáteli, kdy obloha náhle zkrvavěla, on sám se s tísní na srdci a životem unaven zastavil, zatímco ostatní šli dál, a pocítil, že celou krajinou se line její i jeho vlastní zoufalý výkřik. Již za několik málo týdnů si jeho verzi z roku 1895 budou moci prohlédnout také návštěvníci Muzea moderního umění. Pastel zde bude vystaven od 24. října až do 29. dubna nadcházejícího roku. „Pro naše návštěvníky je to neuvěřitelná příležitost vidět něco, co je jinak těžko k vidění,“ nechal se slyšet ředitel muzea Glenn Lowry.

Klára Šebestová