K četbě Nacistické literatury v Americe chilského autora Roberta Bolaña musí čtenáři přistupovat s rezervou. Bolaño totiž přináší fantazií nabité dílo, jehož struktura nepatří snad do žádného žánru.

Zmiňované dílo zviditelnilo dnes již zesnulého jihoamerického autora v nejvyšších literárních kruzích. Podle řady literární teoretiků jím Bolaño zaplnil prázdné místo po argentinském spisovateli Jorge Luis Borgesovi. Téměř všichni kritici k tomuto dílu však přistupují s jistou mírou opatrnosti, neboť jde o knihu, kterou jen těžko srovnáte s jinou. Nacistická literatura v Americe se totiž po formální stránce tváří jako slovník či encyklopedie spisovatelů pocházejících převážně z Jižní Ameriky, a kteří sympatizovali s nacismem.

Ve skutečnosti jde ale o vymyšlené postavy s absurdními osudy, téměř až karikatury, milovníci nacismu, neobvykle vzdělaní lidé prahnoucí po umění, umělci, kteří stvořili neuvěřitelná díla, vrazi, kteří se stali legendami, vydavatelé a politicky činní lidé, kteří zakládali nespočet zvláštních skupin a cestovatelé, kteří projeli snad celý svět, do toho stihli napsat dvacet prozaistických knih a vydat několik básnických sbírek, třikrát se rozvést a ovlivnit další nastupující generaci spisovatelů, nebo také poflakovači, kteří se honosili jedním nepovedeným dílem. Co je jim společné, je sympatie k nacismu, kterou se ve svých knihách nijak netají.

Čtenář se jistě pozastaví nad tím, proč vlastně tento podivný almanach Bolaño napsal. Jednou z možností je upozornění na nebezpečí nacistického myšlení, které mělo v Jižní a Středním Americe díky častým politickým převratům stále živnou půdu. Vymyšlené postavy mají navíc silné základy z reálného života. Je zde ale ještě další rozměr. „Zkrátka, abych se bavil,“ odpověděl jednou na otázku, proč dílo vzniklo, sám autor. Je až neskutečné, jakou odvahu Bolaño má, a kam až zachází. Tak daleko, že mu větu o tom, aby se bavil, můžeme klidně věřit. Jeho talent tkví v tom, že neskutečné příběhy elegantně balí do běžné mluvy slovníků tak, že si čtenář ani neuvědomí přehnanost či dokonce nesmyslnost vymyšlené příhody. Autor i postavy se dostávají za hranice jakékoli pravděpodobnosti a čtenář si toho ani kolikrát nevšimne, protože vše je skryto pod zdánlivou nudou almanachů. Bolaño zachází ještě dál, když míchá žánry a nedrží se žádných pravidel. Některé pasáže knihy tak připomínají části románů se silným příběhem. Čtenáře vtáhnou do děje slibujícího zápletku a pak se nenápadně vrátí do popisů běžných informací.

Číst Nacistickou literaturu v Americe je náročné. Autor totiž čtenáře zahltí velkým výčtem informací, ať už jde o vymyšlené postavy nebo narážky na opravdu žijící umělce či politiky a vše předkládá na pozadí politicko-historických událostí.

Hodnocení:

Nacistická literatura v Americe tvoří vymyšlený svět, kde nevládnou žádná pravidla a kde se bortí všechny poučky o literárních žánrech. Autor si hraje, zkouší čtenářovu trpělivost a bdělost. Těžko říct, jestli se mu dokonce nevysmívá. Protože kdo by si troufnul napsat slovník vymyšlených nacistických spisovatelů a předložit čtenáři nejabsurdnější zákoutí své fantazie bez ohledu na logiku žánrů?

Vydavatelství:
Argo

Rok:
2011

Překlad:
Anežka Charvátová

66%

Alžběta Bublanová