Na zámku Šternberk proběhne festival cestovatelských filmů

O uplynulém víkendu se na většině tuzemských hradech a zámcích rozběhla návštěvnická sezóna. Na moravském Šternberku ovšem přivítali první hosty již v polovině března. Nyní si zájemci navíc kromě dvou prohlídkových okruhů mohli užít také speciální velikonoční program. Návštěvnicky nejzajímavější akce ovšem na hradě proběhnou až v nadcházejících týdnech…

Za svůj vznik vděčí hrad Šternberk nalézající se na sever od Olomouce chrabrému rytíři Zdeslavovi z Divišova. Tomu se totiž roku 1253 podařilo zastavit vpád uherských vojsk na Moravu, za což mu tehdejší český panovník Přemysl Otakar II. nezapomněl velkoryse poděkovat. Nejenže z něj krátce poté udělal nejvyššího královského číšníka, ale daroval mu i rozsáhlá území nad zachráněnou Olomoucí. Na nich si Zdeslav o zhruba deset let později vybudoval robustní hrad. Vzhledem k předchozím událostem i rytířově vojenské minulosti šlo spíše o pevnost, než o cokoli jiného. Největší rozkvět zažil moravský Šternberk o sto let později. Tehdy se totiž jeho pánem stal důvěrný rádce císaře Karla IV. Albert II. ze Šternberka. Ten se již v mládí dal na církevní dráhu, v níž dosáhl těch nejvyšších postů. Nejprve se stal biskupem schwerinským, poté olomouckým a nějaký čas se dokonce honosil titulem magdeburský arcibiskup. Byl to právě on, kdo se největší měrou podílel na přeměně Šternberku z opevněného sídla na honosnou reprezentativní rezidenci. „Pozornost biskupa se upírala především ke kapli, kterou nechal vyzdobit ve stylu panujícím tehdy na dvoře Karla IV.,“ upozorňuje nás zdejší kastelán.

Následující století už tak dobré pro hrad nebylo, zejména pak díky husitům. Ti totiž roku 1430 nejdříve dobili město Šternberk a pak i samotný hrad. Nijak zvlášť ho ovšem nepoškodili. O bezmála čtyřicet let později na něm proto mohl v klidu pobývat osobní přítel Jiřího z Poděbrad Albrecht Kostka z Postupic, který se zde připravoval na jednání s uherským králem Matyášem Korvínem. Mnohem větší ránu než husité zasadil hradu roku 1538 mohutný požár, po němž lehla popelem nejen nemalá část sídla, ale i města. Noví majitelé Šternberku, jimiž se stali Berkové z Dubé a Lipé, provedli krátce poté rekonstrukci hradu, v rámci níž dostal novou renesanční tvář. „Po rozsáhlém požáru byl hrad přestavbou rozšířen o renesanční křídlo s Vizitkovým sálem a s unikátními hráňovými klenbami,“ připomíná zdejší kastelán. Další tvrdá rána na sebe ovšem nenechala dlouho čekat. Šternberk ji utrpěl stejně jako řada jiných památek během třicetileté války. Po ní přešlo sídlo do rukou knížete Jana Adama Ondřeje z Lichtenštejna, v držení jehož rodu vydržel hrad až do roku 1945. Právě Lichtenštejnově vtiskli hradu jeho nynější podobu. V roce 1886 ho totiž nechali přestavět v duchu tehdy oblíbeného romantického historismu.

Momentálně si návštěvníci mohou na Šternberku projít dva okruhy. Ten první zahrnuje prohlídku kaple, chodby a pokojů 1. patra vybavené mobiliářem posledních majitelů, kteří hrad nově opatřili obrazy, nábytkem, plastikami a gobelíny. A nejen jím, jak se lidé mohou sami přesvědčit. Hrad totiž na sklonku 19. století získal i plně funkční vodovod, kanalizaci, horkovzdušné topení a moderní potravinový a osobní výtah. V kapli pak návštěvníci mohou obdivovat pravděpodobnou podobiznu císaře Karla IV. a Šternberskou madonu. Za pozornost stojí také Vizitkový sál, který dostal svůj název po vizitkách hradních hostů, které jsou zvěčněny na zdech místnosti. Rozšířený okruh kromě toho nabízí také prohlídku sbírkových předmětů z uzavřených hradů a zámků Severní Moravy. „Přeje-li vám počasí, nezapomeňte se projít zámeckým lesoparkem, jejž vytvořil v letech 1907–1909 vídeňský architekt Albert Esche,“ upozorňuje na další místo, které by návštěvníci neměli na Šternberku minout, kastelán.

Na měsíc duben připravil Šternberk bohatý kulturní program. Příští sobotu 9. dubna do jeho prostor zavítá festival nejúspěšnějších cestovatelských a outdoorových filmů uplynulé sezóny. V rámci sedmého ročníku přehlídky nazvané Expediční kamera se na hradě od 16 hodin uskuteční promítání celkem 8 snímků ve dvou blocích. „Diváci budou mít možnost zhlédnout ty nejlepší snímky o dobrodružných výpravách za zapomenutými národy a tajuplnými místy, o poznávání starobylých kultur i extrémních expedicích do těch nejnedostupnějších míst Afriky a Asie i neuvěřitelné výkony na hranici lidských možností v Alpách,“ je možné se dočíst na oficiálních stránkách festivalu. O týden později se hrad zapojí do celonárodní akce Mezinárodní den památek. V rámci ní budou pro návštěvníky přichystané speciální komentované prohlídky s restaurátory, během nichž vás odborníci seznámí s tajemstvím obnovy historického mobiliáře. „Výklad bude zaměřen na historický nábytek, vitráže a technická zařízení, tedy i na jedinečný osobní výtah,“ upozorňuje kastelán. Jedním z největších unikátů na Šternberku je totiž osobní výtah posledních majitelů hradu, který není běžně k vidění. Aktuálně restaurátoři intenzivně pracují na obnově jeho kabiny a strojovny. Jen během Mezinárodního dne památek budou moci navíc návštěvníci zavítat poprvé i na hradní půdu.

Jan Perniš