Proběhla premiéru Franzova oratoria Prezidentská volba

Včera večer si bylo možné v nezkrácené verzi poprvé poslechnout skladbu Vladimíra Franze věnovanou nedávnému prezidentskému klání. Nedlouhé oratorium rozeznělo prostory brněnského planetária při oslavách 35. výročí od vzniku sboru Ars Brunensis Chorus, s nímž někdejší neúspěšný kandidát na hlavu státu dlouhodobě spolupracuje.

Skladatel, výtvarník a vysokoškolský pedagog s nepřehlédnutelným vzhledem Vladimír Franz zkomponoval svůj nejnovější hudební opus nazvaný Prezidentská volba během loňského roku. Skladba byla poprvé provedena v srpnu roku 2014 na festivalu Bohemia Cantat v libereckém Domě kultury. Od té doby však prošla zásadní proměnou, v rámci níž byla i o něco prodloužena. Organizátoři brněnského koncertu tak její nynější nastudování mohli označit za světovou premiéru. Podle samotného autora lze dílo charakterizovat jako tragikomickou grotesku ve formě komorního oratoria. Skladba nově trvá dvacet minut a za jejím libretem kromě Franze stojí divadelník Rostislav Křivánek. „Kdybych si během prezidentské kampaně vedl deník, měl bych materiál na několik divadelních her. Často tak absurdních, že by i Václav Havel zbledl závistí, věřte mi. Při kompozici oratoria mne zajímalo, zda lze vytvořit skladbu, která – aniž by bylo třeba umělecky slevovat – by byla jasně a konkrétně sdělná jako například plakát a lidé se při ní bavili jako třeba u filmových grotesek,“ vysvětlil svůj záměr šestapadesátiletý hudebník pro Parlamentní listy.

 
Do prezidentského klání vstoupil Vladimír Franz v roce 2012. Ačkoli v něm nakonec neuspěl a hlavou státu se nestal, na rozdíl od mnohých jiných ve volební kampani alespoň neztratil svou tvář. Na klání se ve své nejnovější skladbě dívá s nadhledem i notnou dávkou humoru. Nechybí ovšem ani vážná rovina. Zatímco úvod se nese spíše v odlehčeném duchu, závěr naopak dramaticky graduje s repetitivně si pokládanou otázkou „Kde domov můj?“ V oratoriu je možné rozpoznat narážky na prezidentské kandidáty, včetně Miloše Zemana a Karla Schwarzenberga, ale i na novináře a politology. „Za základní předpoklad tvůrčího přístupu k látce považuji nadhled. Řekl jsem si tedy, že nechám látku uzrát, a zvolil jsem časový odstup bezmála půldruhého roku. Nakonec jsem se rozhodl, i vzhledem ke stručnému a zhuštěnému způsobu pointovaného vyprávění, pro formu kapesního oratoria,“ dodal skladatel. Pokud by prý dílo napsal hned po volbách, jak měl původně v plánu, mělo by zřejmě formu brutálně expresivního dramatu. Čas ale podle něj trochu obrousil hrany a jemu se díky tomu podařilo hudebně se na klání podívat s větším odstupem.

Kulturní program u příležitosti 35. výročí od vzniku souboru Ars Brunensis Chorus, který dnes čítá 35 členů a s nímž Franz spolupracuje již 18 sezón, začal včera v 16 hodin v brněnském kostele svatého Augustina na náměstí Míru. Vzhledem k sakrální povaze místa, v něm zazněly především skladby duchovního charakteru. „Vybírali jsme skladby autorů, které máme rádi a které sboru sedí,“ uvedl umělecký vedoucí sboru Dan Kalousek, který v čele Ars Brunensis Chorus stojí již od roku 2000. Následně se pak posluchači přesunuli do foyer nedaleké hvězdárny a nakonec do sálu planetária Brno na Kraví hoře. Právě tady pak došlo pod Kalouskovou taktovkou k premiérovému provedení Prezidentské volby. Kromě ní zde pod umělou hvězdnou oblohou zazněly tóny Zaklínaní železa od nejvýznamnějšího estonského skladatele uplynulého století, dnes již pětaosmdesátiletého Vejla Tormise.

Jan Perniš