Zemřel Ray Bradbury

Přední americký spisovatel sci-fi literatury Ray Bradbury opustil tento svět. Dnes ráno o tom informovala jeho dcera Alexandra. Autorovi světově proslulého románu 451 stupňů Fahrenheita bylo 91 let. Popel si přál rozsypat na Marsu.

Život slavného rodáka z Waukeganu ve státě Illinois byl plný paradoxů. Přestože psal o vzdálené budoucnosti, letech po hvězdách a osidlování cizích planet, neuměl řídit auto, bál se cestování letadlem a odmítal psát na počítači. Většinu svých děl proto vytvořil na svém starém psacím stroji. V několika rozhovorech dokonce přiznal, že si neumí vyměnit ani žárovku. Ačkoli je vnímán jako jeden z nejvýznamnějších autorů sci-fi, sám za sci-fi považoval jen jediný svůj román a to právě 451 stupňů Fahrenheita. Ostatní jsou podle něho spíše fantasy, než cokoli jiného.

Největší vliv měli na Bradburyho spisovatelé jako John Steinbeck, Edgar Allan Poe, Jules Verne, nebo Charles Dickens. „Když se mi dostala do rukou knížka Charlese Dickense Pověst dvou měst, přelepil jsem jméno autora svým. Takhle jsem chtěl umět psát,“ nechal se před časem Bradbury slyšet. Jeho literární začátky byly přitom dosti složité. Rodina nebyla nikterak bohatá, navíc se často stěhovala. Své první příběhy proto malý Raymond črtal na papíry, do nichž se balí maso u řezníka. S publikací svých prací začal během 2. světové války. Zásadní úspěch mu však přinesla až v roce 1950 Marťanská kronika.

Jde o soubor povídek, v nichž Bradbury načrtnul možné problémy při kolonizování Marsu osídleného racionálně uvažujícími bytostmi schopnými telepatie a hypnózy. Poselství knihy můžeme spatřovat ve snaze varovat před bezbřehou lidskou rozpínavostí, která nezná hranic a mezí. A také před nebezpečími, které skýtá překotný technologický vývoj. Pokus o kolonizaci Marsu totiž nakonec přinese smrt jejím původním obyvatelům, kteří podlehnou lidským nemocem a infekcím. Na planetě Zemi se navíc v průběhu knihy rozhoří zničující atomová válka, která odřízne osidlovatele Marsu od jejich domovské planety.

O tři roky později Bradbury vydal román 451 stupňů Fahrenheita, který se stal záhy bestsellerem. Kritizuje v něm jak konzumní způsob života, jalovou zábavu většiny lidí, tak cenzuru symbolizovanou požárníky, kteří místo hašení požárů pálí knihy. „451 stupňů Fahrenheita je aktuální i dnes, protože varuje před manipulací s literaturou a jejím vnímáním, s myšlenkou. Novela vznikla v polovině minulého století, kdy ještě nebylo o politické korektnosti ani potuchy, vnímám ji ale jako varovný prst před tímto myšlenkovým proudem, který se snaží moralizovat a zasahovat do přirozeného vývoje umění v nejobecnějším slova smyslu,“ uvedl pro Český rozhlas Ondřej Neff.

Oproti ostatním tvůrcům sci-fi se Bradburyho texty vyznačují především dvěma přednostmi; vytříbeným literárním jazykem a pak svojí obecností. Ne náhodou jsou přirovnávané k některým dílům jeho současníka George Orwella. V pozdějších letech se Bradbury podílel na scénářích k Hitchcockovým hororům. Jeho animovaný film Icarus Montgolfier Wright dokonce málem v 60. letech získal amerického Oscara. I proto má slavný spisovatel vlastní hvězdu na hollywoodském chodníku.

Jan Perniš